Bohemia Balet uctil památku Pavla Šmoka

Soubor Bohemia Balet uvedl 7. dubna 2016 ve Stavovském divadle komponovaný večer Premiéra 2016 jako poctu nedávno zesnulému Pavlu Šmokovi. Program, který měl původně sestávat ze tří choreografií, tak obohatil i Šmokův Záskok. Dále dostal příležitost mladý začínající tvůrce Aleš Hanzlík a současní renomovaní choreografové Alena Pešková a Petr Zuska. 

Kavkazsky zajatec (Gaëtan Pires, Aleš Hanzlík, Flavia Harada, Zuzana Fikrová, Pedro Vinícius_Bueno). Foto: Sergei Gherciu.

Kavkazsky zajatec (Gaëtan Pires, Aleš Hanzlík, Flavia Harada, Zuzana Fikrová, Pedro Vinícius_Bueno). Foto: Sergei Gherciu.

Aleš Hanzlík je absolvent Tanečního centra Praha – konzervatoře a již během studia vystupoval v souborech Baby Balet Praha nebo Balet Praha Junior. Od roku 2015 je členem Bohemia Baletu, se kterým nastudoval i choreografii Fata Viam Invenient (Osud si cestu najde). Dílo pro devět tanečníků s apokalyptickou hudbou Hanse Zimmera a Charlieho Clousera nevyznělo nakonec tak suverénně, jak bylo nejspíš zpočátku zamýšleno. Obsah lze popsat jako boj o pergamen, avšak bez zřetelného motivu, mezi pěti tanečníky v černém hávu a čtyřmi v civilním oblečení. Choreograf pracoval se skupinou nebo duety, ve kterých interpreti vzájemně kooperovali nebo se ze sevření svého partnera snažili vymanit. Nejzdařileji vyzněl první duet, kdy byla tanečnice pohybově manipulována a tvarována svým uchvatitelem. Hanzlík užíval celou škálu pohybů od plynulých po energické a staccatové. Pracoval s maximálními rozsahovými možnostmi tanečníků a s mluveným slovem, které zaznělo z reproduktorů na začátku i na konci choreografie. Přepjatá hudba se tloukla se stejně velkými a bezobsažnými pohyby a ve výsledku vyšla veškerá námaha na scéně pro diváka naprázdno. Za nešťastné považuji i poměrně dlouhé pauzy mezi jednotlivými scénami.

 Fata viam invenient, Carolina Grisolia Brantes, Andrzej Janczura, Zuzana Fikrová, Gëtan_Pires, Flavia Harada. Foto: Sergei Gherciu.

Petr Zuska vytvořil svoji choreografii V mlhách v roce 1996 pro tehdejší členky Pražského komorního baletu Markétu Perroud (Plzákovou) a Mariku Hanušovou (Blahoutovou) na hudbu stejnojmenného čtyřdílného klavírního cyklu Leoše Janáčka. Pruh světla linoucí se z jednoho portálu do druhého vytyčil cestu dvěma tanečnicím (Tereza Szentpéteryová a Ayano Nagamori), které váhavým, houpavým našlapováním a zasněným pohledem do dálky do něho vstoupily. Interpretky se od sebe opakovaně odvracely a opět se shledávaly, přičemž vždy jedna přešla celou plochu jeviště a ztratila se z divákova pohledu, aby se vzápětí ke své družce navrátila. Jejich pohyby souzněly v unisonu, vynikaly v kontrastu, umocňovaly se v kánonu. V tichých pasážích dominovala prudkost s náhlým zastavením pohybu. V hudebně podbarvených obrazech plynulost střídala síla, oblé linie přímé, a to za výrazné práce paží, které dokreslovaly celkový pohybový tvar. Dívky se často poponášely a setrvávaly ve své tělesné blízkosti. Propojoval je neustálý kontakt, který opakovaným vracením se tanečnic k sobě sílil. Něžný duet vyžadující interpretační zkušenosti až na některá slabší místa oběma dívkám slušel.

V mlhach, Ayano Nagamori, Tereza Szentpéteryová. Foto: Sergei Gherciu.

Jako protipól k předešlé choreografii působila práce Aleny Peškové Kavkazský zajatec podle poémy Alexandra Sergejeviče Puškina. Pešková ve svém tanečním divadle, jak kompozici nazvala, upřednostňovala zemitost a energičnost s jasně danou dějovou linkou. Poéma pojednává o osudu Čerkesky, která se za rusko-kavkazské války zamiluje do kozáckého důstojníka zajatého kmenem Čerkesů. Kvůli němu zruší připravovanou svatbu, osvobodí ho ze zajetí a následně si vezme život. Příběh začíná zajetím důstojníka (Gaëtan Pires) Čerkesy, u kterých se v jejich dynamickém tanečním projevu odráží odpor vůči nenáviděnému Kozákovi. Pešková hojně užívá dupů, tlesků jak o dlaně, tak i o tělo.

Čerkeska (Flavia Harada) zpočátku celé dění zpovzdáli pozorovala a s rozpaky obcházela vřavu, která se na scéně odehrávala. V duetu vyjevila zamilovaná dívka vězni svou neopětovanou lásku a subtilnost vzápětí vystřídalo nespoutané veselí vyvolané přípravami na Čerkesčinu svatbu. Nevěsta byla zpočátku odevzdaně stavěna do póz, ale s narůstající rytmičností bubnů a sílící expresivitou pohybů se její pasivita proměnila v rezistenci vůči svému okolí. Čerkesům zakryla oči a osvobodila zajatce. Změna zajatcova postoje vůči její lásce ji už neoblomila, proto vystoupila na stůl a zakryla oči i sobě. Diváci vzápětí uslyšeli zvuk vody a se spouštějící se oponou skončil i život zamilované dívky. Nejpůsobivější složku představovaly velmi živelné a nespoutané tance Čerkesů za doprovodu hudebního doprovodu Gabriely Vermelho, která vycházela z tradiční čečenské hudby. Oproti tomu zapadly duety ústředního páru a i recitování krátkých pasáží se zdálo neopodstatněné.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, celý večer byl věnován Pavlu Šmokovi, a proto se organizátoři na poslední chvíli rozhodli do programu zařadit Šmokův komediální balet Záskok (1977), který soubor pro tento večer obnovil. Choreograf Šmok a libretista Vladimír Vašut dokázali na hudbu Franze von Suppého s nadsázkou a humorem ukázat, jaké peripetie se mohou odehrávat při přípravě baletní premiéry. Jak to dopadá, když uklízečka víc tančí, než aby se starala o úklid baletního sálu. Když se zoufalému baletnímu mistru zraní tanečník, primabalerína přichází se stále novými vrtochy a začátečník dělá vše jinak, než by měl. Diváci tak mohli s úsměvem na rtech a bouřlivým potleskem uctít památku jedinečného choreografa, který nesmazatelně ovlivnil český tanec 20. století.

Psáno z představení 7. dubna 2016, Stavovské divadlo.

Premiéra 2016
Fata Viam Invenient (Osud si cestu najde)
Choreografie a kostýmy: Aleš Hanzlík
Hudba: Hans Zimmer a Charlie Clouser

V mlhách
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Leoš Janáček
Nastudování: Marika Blahoutová-Hanušová
Kostýmy: Roman Šolc
Klavír: Ivan Klánský

Kavkazský zajatec
Na motivy stejnojmenné poémy A. S. Puškina

Choreografie, režie, libreto a kostýmy: Alena Pešková
Hudba: Gabriela Vermelho

Záskok
Hudba:
Franz von Suppé
Libreto: Vladimír Vašut
Choreografie: Pavel Šmok
Nastudování: Kateřina Dedková-Franková
Obnovená premiéra: 5. listopadu 2012 (premiéra: 1977)

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 1x

Témata článku

Alena PeškováAleš HanzlíkPavel ŠmokPetr Zuska

Bohemia Balet

Stavovské divadlo

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: