Lenka Kniha Bartůňková si během let praxe vytvořila na poli pohybového divadla jasně čitelný rukopis spočívající ve scénickém i světelném minimalismu a silném důrazu na niterné emoce. Ani v představení Arytmie tomu nebylo jinak, a právě zjevný cit pro vyjádření individuální fyzické výpovědi a pocitů dodával celé choreografii skvělou dynamiku.
Studenti do velké míry plnili požadavky choreografky, která kus společně s nimi postavila tak, aby se mohli ukázat jako jednotlivé silné osobnosti. Pokud v představení bylo něco arytmického, pak možná právě nestálost a občasná labilita emocí, které chvílemi vybouchly v divoké vášni a expresi a jindy se tiše utápěly v melancholii. Právě střídání nálad, pro mladé lidi tolik typické, vytvořilo v jevištní pohybové stylizaci zajímavý celek – chvílemi nesourodý, ale vždy nabitý energií a emocí.
Od počátku bylo jasné, že na sále je překvapivě hodně účinkujících. Určit jejich skutečný počet bylo obtížné, protože mizeli a zase se objevovali v různých skupinách za zadním horizontem, střídali se a míhali. To, jak se Bartůňková skvěle vypořádala s nemalým počtem studentů v nepříliš velkém tanečním prostoru, jsem vnímala jako nejvýraznější choreografickou kvalitu.
Evidentní byla veliká převaha dívek nad chlapci. Ve skutečnosti nad jedním chlapcem tančilo 14 dívek, a to chvílemi doslova. V pasáži, kde se tanečnice různými způsoby ucházely o pozornost jediného mladého muže, se na něj nakonec svrchu houfně sesypaly.
V situacích, kdy dvojice dívek tančila vedle smíšené dvojice, to vypadalo spíše, že tanečnicím nepřišel partner, a tak z nouze tančí spolu.
Skupinu jednoznačně spojovalo obrovské nasazení a koncentrace, díky čemuž se jim dařilo chvílemi působit jako jednotně dýchající těleso. Ve střídajících se rytmech hudby Janka Rouse se jedni upozadili, aby dali prostor pro až intimní tanec mladého páru, a vzápětí se opět proměnili v pulzující dav. Každého ze studentů možná nečeká kariéra profesionálního tanečníka, nicméně v představení Arytmie dokázali, jak silní, vnímaví a působiví dokážou být všichni dohromady.
Psáno z představení 19. prosince 2019, konzervatoř Duncan centre.
Arytmie
Námět a choreografie: Lenka Kniha Bartůňková
Asistent choreografie: Marta Trpišovská
Světelný design: Michal Vodenka
Hudba: Janek Rous
Tvorba a interpretace: studenti 3. ročníku konzervatoře Duncan Centre
Premiéra: 18. 12. 2019
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 8x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?