Panelová diskuse #4: Pracovat pomalu
V rámci festivalu Oktoberdans 2022 proběhla 21. října 2022 v Hordaland kunstsenter panelová diskuse na téma Pomalá práce v umělecké kritice jako stěžejní praxe. Diskusi moderovaly norské kritičky Anette Therese Pettersen a Hild Borchgrevink, které vyzvaly ke sdílení názorů, strategií a praxí české kolegyně Lucii Hayashi a Petru Dotlačilovou. Z britského magazínu přijala pozvání kritička a producenta Lydia Wharf a její maďarská kolegyně Lena Megyeri. Setkání proběhlo ve spolupráci Tanečních aktualit a norské organizace Performing Arts Hub Norway jako poslední aktivita dvouletého projektu Reflexe tanečního a pohybového umění v Evropě podpořeného z Fondů EHP 2014-2021. Diskusi přihlíženo více než padesát posluchačů z řad kritiků, umělců a kulturních manažerů. Další den na ni plynule navázal kulatý stůl More than one hat, kde si dvacítka kritiků z celé Evropy vzájemně sdílela zkušenosti a strategie, jak efektivně a udržitelně zvládat zastávat více profesní rolí, které finanční situace tanečního publicisty vyžaduje.
Reportáž z diskuse k přečtení zde.
Záznam z diskuse ke zhlédnutí zde:
Moderátoři a hosté diskuse:
Hild Borchgrevink (NO) je spisovatelkou, umělkyní, redaktorkou a v současnosti také posluchačkou doktorského studijního programu na Norské hudební akademii. Píše o hudbě a hudebním divadle pro deník Dagsavisen a Scenekunst.no. Získala titul Master of Fine Arts v oblasti umění a veřejného prostoru na Národní akademii umění v Oslu, magisterský titul v oboru muzikologie, a ekvivalent bakalářského titulu v oblasti kreativního psaní a kritiky performativního umění. Byl redaktorkou deníku Scenekunst.no a má zkušenosti také jako projektová vedoucí na festivalech současné hudby, jako například Nordic Music Days a Ultima.
Anette Therese Pettersen (NO) je divadelní a taneční kritička, kurátorka, editorka a publicistka. V současné době studuje doktorské studium divadelní vědy na University of Agder. Dříve studovala divadelní vědu na University of Oslo (MA) a píše pro Morgenbladet, Scenekunst.no, a Norsk Shakespeare- og Teatertidsskrift. Pracovala jako produkční ve sféře performativního umění, stále spolupracuje s choreografkou Henriette Pedersen. Je spoluzakladatelkou projektu Writingshop, který zkoumá procesy a politiku současné kritiky v praxi.
Lydia Wharf (UK) je nezávislá publicistka a producentka působící v současném tanečním divadle, která se specializuje na postupy péče, přístupu a začlenění. Podporuje umělce v celé řadě mezinárodních/národně významných iniciativ, v současnosti spolupracuje s Julie Cunningham & Company (New Wave Artist v Sadler's Wells), Stuartem Watersem, Rhiannon Faith Company a Dance Art Journal.
Lena Megyeri (HU) je taneční publicistka a kulturní manažerka působící v Budapešti a ve Vídni. Více než deset let publikovala recenze, eseje a články o tanci v několika maďarských publikacích a také v Springback Magazine, iniciativě Aerowaves. Posledních šest let spravovala svůj vlastní divadelní prostor v Budapešti a v současnosti pracuje jako kulturní manažerka na volné noze.
Lucie Hayashi (CZ) je taneční kritičkou, projektovou manažerkou a zabývá se výzkumem v oblasti umění. Vystudovala magisterský a doktorský program v oboru Taneční věda na Akademii múzických umění v Praze a rovněž získala magisterský titul v oboru Japanistika na Karlově univerzitě v Praze. Je spoluzakladatelkou a redaktorkou online magazínu Taneční aktuality, kde pravidelně publikuje. Vyučuje taneční management a působí jako vedoucí Katedry tance na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze. Je také členkou rady profesních organizací a dotačních komisí pro tanec a pohybové divadlo v České republice.
Petra Dotlačilová (CZ) je taneční publicistka a badatelka, pravidelně publikuje na webu Tanečních aktualit, kde je zároveň vedoucím projektu Speciální vydání. Vystudovala italianistiku na Univerzitě Karlově (BA), taneční vědu na Akademii múzických umění v Praze (MgA. a PhD) a získala doktorát z divadelní vědy na Stockholm University.
NEJČTENĚJŠÍ
-
Laureáti Cen Thálie 2024
zprávy -
Y/why – Poslední dílo z Kunešova triptychu se bere příliš vážně
recenze -
YUTORI – Tancem o minimalismu, respektu a pokoře
recenze -
V Mystical Self se choreograf spolu s tanečníky dotýkají šílenství
recenze -
Slunečník, Měsíčník a Větrník. Národní divadlo zve na premiéru pohádky
zprávy
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
Jana Bohutínská
Děkuji za moc pěkný text a rekapitulaci. Považuji za štěstí, že jsem mohla Děrevo a TNF v Praze zažít. Byla jsem…Odešla statečná Sibiřanka, Irina Andreeva
Adéla
Byla jsem na přestavění R.I.E. a byla jsem naprosto nadšená, proto jsem i nadšení očekávala od Hey, Earth! Omlouvám se…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
Divak hey earth
Naprosto nerozumim co je tohleto ale nejenom ze je to ztrata casu ale jeste vas to stoji penize prosim nechodte na to…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
Maximalismus
Taneční obor střední odborné školy ad hoc Pražská taneční konzervatoř může slavit pouze desetileté výročí…Vedoucí Pražské taneční konzervatoře Bayerová o otevřenosti a tvorbě bezpečného prostředí: „Děti musí do školy chodit rády“
mar
Až meditativní zážitek s minimalistickým výtvarným pojetím hry světla a stínu. Úžasné akrobatické výkony - první…Thin Skin – Křehkost kovových prutů
Jan Klen
Ano, změna je dobrá, když se ví proč, co se očekává a co je možné a co je nadále jen ve vizích přacích. Asi je dobré to…Novou ředitelkou Taneční konzervatoře hl. m. Prahy je Pamela Morávková
Eliška Brtnická
Děkujeme, to nás moc těší!Thin Skin – Křehkost kovových prutů