Ailey získal mnoho ocenění, např. Spingarnovu medaili (1976), Kennedy Center Honors za příspěvek umění (1988), Capezio Dance Award (1997) a Guggenheimovo stipendium. Roku 2014 mu prezident Barack Obama posmrtně udělil Prezidentskou medaili svobody.
Alvin Ailey vyrůstal v chudém prostředí malého texaského města Navasota, čerpal inspiraci z afroamerických církevních bohoslužeb a z Baptist Young Union, které navštěvoval. Inspirovala ho také hudba, kterou slyšel v místním tanečním sále. Ve věku 12 let odjel s matkou z Texasu do Los Angeles. Zde vynikl jako nadaný student v jazycích a atletice. Potom, co spatřil vystoupení Ballet Russe de Monte Carlo, se nadchl pro tanec. Učarovala mu představení Katherine Dunham Dance Company a kurzy tance s tanečníkem a choreografem Lesterem Hortonem v jeho hollywoodském studiu na konci čtyřicátých let (Horton byl také zakladatelem první rasově integrované taneční skupiny v USA).
Po Hortonově smrti v roce 1953 se Ailey ujal role uměleckého ředitele v Horton Dance Studio. V letech 1953 a 1954 vytvořil pro Taneční divadlo Lestera Hortona čtyři díla: Afternoon blues (1953); According to St. Francis (1954); La Creation du Monde (1954); Mourning Morning (1954). Po celý svůj život čerpal inspiraci z Hortonovy taneční techniky.
V roce 1954 Ailey debutoval na Broadwayi v krátkém muzikálu House of Flowers od Trumana Capoteho. Následující rok se objevil v The Carefree Tree. Ailey působil jako sólový tanečník i v dalším broadwayském muzikálu Jamajka v roce 1957. A v New Yorku dostal také příležitost studovat tanec u Marthy Graham.
Největší slávy dosáhl se svou vlastní taneční skupinou Alvin Ailey American Dance Theater (AAADT), kterou založil v roce 1958, aby uskutečnil svoji vizi company zaměřené na obohacení amerického moderního tance a na zachování jedinečnosti afroamerické kultury. AAADT se od svých prvních vystoupení rozrostla z malé moderní taneční skupiny do velké mnohonárodnostní organizace, která se stala pojmem po celém světě. V polovině šedesátých let Ailey přestal vystupovat na scéně a pokračoval v tvorbě choreografií pro své tanečníky.
V současnosti je Alvin Ailey American Dance Theater stále velmi populární multirasový soubor moderního tance, který představil americký moderní tanec po celém světě díky rozsáhlým světovým turné. Soubor stále existuje a navazuje na tradici eklekticismu, která byla pro Aileyho charakteristickým znakem.
„Chtěl jsem prozkoumat černošskou kulturu a chtěl jsem, aby tato kultura byla zjevením.“
Ailey debutoval s Alvin Ailey American Dance Theater v roce 1958 s choreografií Blues Suite, která čerpala z jeho jižanských kořenů. Je studií o hněvu, smutku a humoru, líčí život na polích a jižanských salónech. Další z jeho hlavních raných děl byla Revelations. Blues, spirituály, gospely a vzpomínky z dětství stráveném na texaském venkově s návštěvami baptistické církve inspirovaly Aileyho při tvorbě tohoto tanečního projektu, který vytvořil ve svých 29 letech. Revelations se ihned stalo mistrovským dílem amerického moderního tance. Je to pravděpodobně jeho nejvýznamnější dílo, oslava náboženského ducha.
Ailey k dílu poznamenal: „Revelations začalo hudbou. Byl jsem nadšen hudbou, která se hrála a zpívala v malých černošských kostelích v každém malém texaském městě, kde jsme s mou matkou žili. Tam jsem absorboval ten nejslavnější zpěv, který zní dnes všude na světě.“ Premiéra se konala 31. ledna 1960 a byla původně hodinovým dílem se šestnácti sekcemi. O dva roky později Ailey na turné po Dálném východě přepracoval Revelations na choreografii tří částí s názvem Pilgrim of Sorrow, Take Me to the Water a Move, Members, Move!.
Kritika v roce 1960 chválila Revelations jako „jedno z největších tanečních děl dneška“. Deset let po premiéře kritik David Vaughan napsal: „AAADT je bez Revelations téměř nemyslitelná.“ Po padesáti letech úspěšných představení je produkce stále považována za značku AAADT. V dubnu 1970 se odehrála premiéra Streams s hudbou českého hudebního skladatele Miloslava Kabeláče. V roce 1976 Ailey vytvořil duet Pas de Duke s hudbou Duke Ellington Orchestra na počest dvou nejuznávanějších tanečníků na světě – Judith Jamison a Michaila Baryšnikova. Choreografie byla součástí festivalu Ailey Celebrates Ellington.
Ohromujícím sólovým dílem se stalo Cry, vytvořené pro Aileyho múzu Judith Jamison, jednu z nejslavnějších tanečnic AAADT v šedesátých a sedmdesátých letech (po Aileyho smrti v roce 1989 působila více než dvě desetiletí jako umělecká ředitelka společnosti). Cry choreograf věnoval „všem černoškám všude na světě a zejména našim matkám“.
V šedesátých letech se vydal Ailey se svou skupinou na turné, které sponzorovalo Ministerstvo zahraničí USA. Toto umělecké turné stvořilo i jeho mezinárodní pověst. Během Aileyho života cestoval soubor po Spojených státech i po celém světě, včetně Číny, východní Asie, Austrálie, Ruska a Jižní Afriky. AAADT bylo často používáno americkým ministerstvem zahraničí jako kulturní velvyslanec, jako součást „zvláštního mezinárodního programu prezidenta F. F. Kennedyho pro kulturní prezentace“. Skupinu vidělo více než dvacet jedna milionů lidí na šesti kontinentech, bezpočet dalších zhlédlo jeho práci prostřednictvím četných televizních vysílání a internetu.
Během své dlouhé kariéry vytvořil mnoho tanečních projektů. Zanechal 79 původních choreografických děl, z nichž mnohá se zaměřila na afroamerické kulturní motivy. Zdůrazňoval, že jeho AAADT neslouží výlučně k interpretaci jeho choreografií. Měl vizi skupiny, která by představovala jak nové projekty, tak i důležitá díla z minulosti. V této roli je těleso dodnes uznávanou pokladnicí amerických choreografií moderního tance.
Ailey zemřel ve věku 58 let 1. prosince 1989 v nemocnici Lenox Hill v New Yorku. Celý taneční svět tehdy truchlil nad smrtí jednoho z největších průkopníků moderního tance. Ailey „měl velké srdce a obrovskou lásku k tanci,“ řekl Michail Baryšnikov pro The New York Times a dodal: „Jeho práce významně přispěla k americké kultuře.“
Navzdory své předčasné smrti zůstává Ailey nadále důležitou uměleckou osobností prostřednictvím tanečních projektů, které vytvořil, a organizací, které založil. V dějinách moderního tance zanechal nesmazatelnou stopu, a to jak svými choreografickými projekty, tak pokračující prací AAADT. Jeho kombinace klasických a moderních stylů ve spolupráci s tanečníky různých národností představila zcela nový směr tance novému publiku.
Zdroje:
Online Exhibition – Alvin Ailey American Dance Theater: 50 Years Cultural Ambassador to the World | Exhibitions – Library of Congress (loc.gov)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Ailey
https://en.wikipedia.org/wiki/Alvin_Ailey
https://artsandculture.google.com/exhibit/alvin-ailey/ngIyiZG_3FP0JQ
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace