Po roce se na pražská Jatka78 vrátil Thomas Monckton, tentokrát s novou inscenací The Artist. V Čechách známý a oblíbený umělec již v minulosti odehrál cenami ověnčenou inscenaci The Pianist i komornější Only bones. Nová produkce navazuje na předchozí spolupráci s Circem Aerem a stejně jako The Pianist ji režírovala zkušená cirkusová umělkyně Sanna Silvennoinen. Monckton s tímto počinem slavil po celém světě obrovský úspěch a odehrál téměř tři sta repríz. Není tedy divu, že očekávání od nového díla bylo veliké.
Už během usazování diváků stojí Monckton na scéně schovaný za malířským plátnem na stojanu a cosi maluje. Když už všichni klidně sedí, malíř vykukuje zpod obrazu a stojan otáčí. Na černém plátně jsou domalované pouze části stojanu skryté za plátnem. Vtipný úvod prozrazuje, že představení se ponese v komickém a lehce absurdním duchu.
Celý příběh vypráví o malíři, který zoufale hledá námět pro své malby. Když už nějaký najde, jako třeba zátiší s ovocem, záhy zjišťuje, že už ho má namalovaný a schovaný ve skříni. Navíc si sám při každé akci způsobí mnoho potíží a vždy spolehlivě zvolí tu nejtěžší cestu, jak něčeho dosáhnout. A tak během obyčejného sundávání štětců z nejvyšší poličky skříně Monckton rozehraje několikaminutovou scénu, při které padá, tančí, balancuje a předvádí až neuvěřitelné triky s hravostí a překvapením klauna. Při napínání plátna na rám se mu zasekne sponkovačka, proto na ni tlačí víc a víc, až na ní pomalu udělá stojku. Následuje další šílená scéna plná stojek a tance, končící dokonale napnutým plátnem, ale i přisponkovanou ponožkou. Malíři na beznadějné cestě za inspirací velmi rychle dochází trpělivost.
Když už si opravdu neví rady, sehraje jen tak z nudy loutkové divadlo s ovocem připraveným na zátiší. Vytváří absurdní obrazy od svlékajícího se banánu, hrušku vydávající se za banán až po tragické utopení banánu v horké lázni.
Když už to zoufalejší snad ani být nemůže, najde v kapse pingpongový míček a chvilku si jen tak pinká s publikem. Tehdy mu dojde, že ta dlouho hledaná inspirace sedí celou dobu před ním. Pozve si tedy na scénu diváka, aby mu stál modelem pro jeho další obraz. Ten musí ale kromě udržení dokonalé pózy a úsměvu ještě chytat do malého hrníčku kapky vody padající ze stropu. Malíři po chvíli dojde trpělivost, a tak si s ním roli vymění. Posílá ho za plátno a sám usedá na židli jako model.
Moncktonův portrét od náhodného diváka je hotový a atmosféra představení se rychle mění. Všechno jakoby zvážní. Světla i hudební podkres atmosféru jen umocňují. Malíř si bere nové černé plátno a maluje cosi podivného. Než si stačíte cokoli uvědomit, plátno otáčí vzhůru nohama. Celou dobu maluje po paměti portrét dříve vybraného diváka. Když je hotov, přináší na jeviště různé malby a umísťuje je jakoby náhodně do prostoru. Obrazy, včetně autoportrétu samotného malíře malujícího diváka, odkazují téměř na vše, co jste doposud viděli, a podivný příběh se tak uzavírá.
Inscenace The Artist je velmi příjemná, dobře postavená a rozhodně ani chvilku nenudí. Moncktonův projev a schopnosti jsou opravdu neobyčejné. I když se dá vytknout několik předem prozrazených point (často jen kvůli jejich technické komplikovanosti), Monckton vše vtipně dohraje nebo komentuje a skvělým načasováním diváky stejně nakonec rozesměje. Milým překvapením je, že hlavní aktér je sám schopným malířem. Až závěrečným portrétem prozrazuje, že obrazy, které během představení používá, maloval opravdu on.
The Artist je rozhodně se vším všudy představením pro celou rodinu, které stojí za to vidět. Ostatně stejně jako všechna představení od tohoto talentovaného umělce.
Psáno z české premiéry 22. února 2018, divadlo Jatka78.
The Artist
Hraje: Thomas Monckton
Režie: Sanna Silvennoinen
Světelný design: Juho Rahijärvi
Zvukový design: Tuomas Norvio
Kostýmy: Kati Mantere
Premiéra: 12. února 2018
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace