Mime Fest 2018 aneb Don´t worry, be mime

Mime Fest 2018 - Polička is burning (Irena Kristeková, Radim Vizváry). Foto: David Konečný.

Optimistický slogan letošního 7. ročníku moderního mimického umění Mime Fest v Poličce zněl: „Don´t worry, be mime“, možná v reminiscenci na známou písničku Bobbyho McFerrina. Kupodivu nebylo přehnané. Příjemné prostředí krásného kulturního domu se dvěma sály a divadelním klubem už tradičně naplňuje srdečný, takřka příbuzenský vztah mezi hostujícími umělci a zkušenými pořadateli. Zdejší rodinnou atmosféru přirozeně ještě umocňuje zájem publika, které pravidelně všechna představení zaplňuje do posledních míst.

Vybrané motto jako by odpovídalo také na soudobé tendence v žánru mimického umění a současně vyjadřovalo naději, že se nemusíme bát o jeho osud či pokračování, přestože v posledních letech došlo k velké formální proměně oboru. Umělecký šéf Radim Vizváry komponoval dramaturgickou sestavu poličské přehlídky právě kombinací titulů nejrůznějších pohybových forem. Dosáhl tak její velké výrazové pestrosti, s akcentem na několik čistě mimických událostí české a zahraniční provenience.

Čisté mimické umění zde reprezentovala jeho vynikající představení VIP, Pejprbój (Paperboy) a obdoba pražské inscenace pod titulem Polička is Burning!, spolu s vrcholným dílem jednoho ze zakladatelů československé moderní pantomimy Milana Sládka nazvaným Křížová cesta (uvedeného v kostele sv. Michala). Oba jmenovaní patří ke špičkovým představitelům evropského umění mimu, ovšem každý z nich zastupuje na tomto širokém stylovém poli vlastní, odlišnou poetiku ve formě i obsahu. Ze zahraničí přispěli do této dramaturgické linie vynikající mimové/klauni Pau Bachero, Albert Melich a Alejandro Navarro, členové souborů La Mecánica (Španělsko) a Théâtre du Mouvement (Francie). Jejich zahajovací představení Zase jedna prchavá hodina (Yet another fleeting hour) režírovala nejvýznačnější soudobá představitelka francouzského mimu Claire Heggen, jejíž udivující sólový výkon jsme mohli (bohužel bez větší pozornosti médií) zhlédnout na půdě HAMU během festivalu My Mime v představení Ombre Claire (Zářící stín) už v květnu 2015 a ještě o mnoho dříve na populárním Kolínském mimoriálu na počátku 90. let. Nynější inscenace připomněla svým originálním nastudováním, které se pohybovalo v lehce abstraktní a přitom hravě absurdní poloze, nejvýraznější francouzské výboje na evropské scéně, s nimiž souvisí i tradičně mimořádná technická a osobnostní výbava celé trojice účinkujících. 

Do druhé repertoárové linie zařadil Vizváry představení v širokém spektru pohybových disciplín a forem, které v určitých historických etapách i v současnosti žánr provázejí nebo jsou od něj odvozovány: vystoupení souboru Geisslers Hoffcomoedianten (ČR) připomínají efektní rokokové prvky tanečních produkcí z našeho území v 18. století, skvělí gymnasté z Losers Cirque Company (ČR) a Kolektyw LL z Polska zase souvislost oboru s jeho cirkusovým a sportovním zázemím. Pro změnu dávné jarmareční i dnešní příbuzenství s loutkovým uměním evokuje česko-slovenské představení Goršek a nezapomnělo se ani na iluzionisty – pro potěšení malých i velkých předváděl duhové bubliny někdejší mim Václav Strasser.

K festivalu, který se letos konal jen v Poličce, tradičně patří workshopy. Letos je vedli zkušení mistři Pau Bachero a Pablo Gomis ze Španělska (na téma muzikalita a pohyb, klaun a spontaneita) a Mimosa Lindahl z Finska, která se zabývá výzkumem hercovy osobnosti i z aspektu fyzického divadla, tance a cirkusu. Jako závěrečnou scénu zařadil Radim Vizváry do programu poloimprovizovaný večer Scény pro odvážné: Mime Evening, jenž už tradičně festival uzavírá.

Mime Fest nebyl ani v letošním roce módní přehlídkou konzumní zábavy. Byl to inteligentní, sdílný podnět pro okruh zájemců o pohybové umění z řad umělců i veřejnosti, mezi kterými dominovalo zaujaté mládí. Zvlášť potěšující byla účast patnácti studentů z VŠMU, které na festival přivezla někdejší absolventka HAMU a nyní pedagožka Bára Debnárová. Za pocitem radosti ze vzájemného setkávání v duchu známé písničky Don´t worry, be happy! však stojí ještě hlubší smysl zdejšího dění: snaha o udržení a rozvoj vzácné disciplíny, která od 60. let minulého století tvoří jednu z charakteristických linek českého divadla.

Psáno z MIME FEST 18.–22. září 2018, Tylův dům, Polička.