Diskuze k tématu:
Krásná zbytečnost tance

Těší mne, že čtete Mukařovského, jeho myšlenky mají stálou platnost a jmenovaná studie je klíčem k pochopení řady aspektů. Tanec je nepochybně nejkomplexnější lidská činnost, která zahrnuje onu iracionální, podvědomou a "tajemnou", ale i onu racionální podstatu naší bytosti. Tanec je mystérium, ale zároveň se dá i vědecky zkoumat. Je pravda, že s rozumovým, racionálním přístupem k tanci a k choreografii se setkáme už v 17. a 18. století - myšlení francouzského klasicizujícího baroka ovlivnilo velice silně i sféru tance. Choreografie konce 17. a první poloviny 18. století odrážela všech pět klasicistních kvalit krásy existujících nezávisle na našich citech: jednotnost, rozmanitost, pravidelnost, řád a proporčnost. Artificiální tanec, vytvořený konkrétním tvůrcem-choreografem, v sobě může obsahovat i velký intelektuální náboj, což nemusí být na škodu jeho uměleckého působení. Pokud ho ale neinterpretuje člověk-tanečník, tak se o tanec podle mne nejedná a nemělo by se to tak nazývat. Jenže - každý pojem, který používáme, je zkrátka "smluvní" a jeho význam se může se posouvat, což se i (bohužel) děje a nakonec vznikají i takové protimluvy, jako NE-TANEC. Mhmmm ... Divákovi to odebírá jistotu, že když jde "na tanec", uvidí tančení a ne jen jakousi podivnou přednášku. V podobně nejisté situaci jsou i grantové a další komise. Nezávidím jim jejich práci. Asi by se měly rovnou žadatele zeptat, zda hodlá opravdu tančit nebo tanec používat jen jako "Císařovy nové šaty", jak to tak pěkně popsal H.Ch. Andersen, (který se chtěl v dětství také stát tanečníkem, ale to je zas jiný příběh).