Jak vnímáte odchod Kateřiny Kalistové ze státní správy?

Kateřina Kalistová. Zdroj: Ministerstvo kultury ČR.

Jana Bohutínská (novinářka, koučka)

Odchod Kateřiny Kalistové ze státní správy považuji za její soukromou věc, důvody mi nepřísluší analyzovat ani hodnotit. Upřímně řečeno, jako notorický „volnonožec“ svým způsobem obdivuji každého, kdo ve státní správě vydrží pracovat déle než týden a dokonce několik let. Zaskočilo mě však její nové angažmá ředitelky orchestru PKF – Prague Philharmonia. Zřejmě neodporuje žádným psaným pravidlům, z mého pohledu je ale minimálně v rozporu s dobrým vkusem. A pochopte, že jako absolventka estetiky si dobrý vkus cením vysoko, vždyť generace mužů a žen nad ním po staletí dumaly z perspektivy krásy, ošklivosti i morálky; jen ty ženy se za to kvůli neférovým dobovým konvencím často nedostaly do učebnic. Když to tedy shrnu: Fakt, že Kateřina Kalistová obratem vyměnila pozici náměstkyně ministerstva kultury pro řízení sekce živého umění, kde do její agendy spadalo i dotační řízení, za místo ředitelky jednoho z příjemců ministerských dotací, vnímám jako nešťastné rozhodnutí – dokonce skandální, když nebudu diplomatická. Důvěryhodnosti a transparentnosti svého předchozího působení na ministerstvu a úřadu samotného tím rozhodně neposloužila. Druhá strana této mince je pro mne pozitivnější: Je to další žena ve vedení tuzemské kulturní organizace. Jenže ta pachuť, bohužel, nezmizí.

Yvona Kreuzmannová (ředitelka festivalu Tanec Praha)

Sleduji situaci rezortu od r. 1990 a naprosto chápu, že tak velká nestabilita (20 ministrů za 30 let), absence skutečné vize i absurdní politické tlaky by odradily leckoho. Snažila se posouvat věci dobrým směrem, ale způsob fungování ministerstva je ubíjející, dopady zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu to ještě zhoršily, přestože odbor umění, literatury a knihoven z ní vyšel nejlépe. Těch pár poctivých úředníků pak logicky ztrácí motivaci, protože vždy se najdou tací, co obchází pravidla a získávají prostředky mimo systém. Věřím, že se jí bude dařit ve smysluplné práci přímo v kulturní neziskovce.

Karel Král (šéfredaktor časopisu Svět a divadlo)

Upřímně na to žádný seriózní názor nemám. Ale udivilo mě to. Vím, že ji příchod Lubomíra Zaorálka potěšil. Navíc jsem měl dojem, že o té problematice přeci jen ví víc, než je u politicky obsazovaných náměstků obvyklé. 

Jana Návratová (specialistka pro oblast tance Institutu divadelního umění)

Samotný odchod paní Kalistové z vysokého postu ve státní správě vnímám skoro neutrálně – je to její věc a rozhodnutí. Bohužel témata, kterým se osobně věnuji a která spadala do působnosti paní náměstkyně – podpora umělců v tanci a oborech, kde se pracuje s tělem –, se za celá léta nepohnula z místa. Takže mně paní Kalistová v úřadu chybět nebude. Negativně však vnímám, nikoli jako kulturní insider, ale jako občan a daňový poplatník, její mediální vyjádření o tom, že se vyzná v ministerském zákulisí a zná mentalitu úředníků… co tím chtěla bývalá paní náměstkyně říci? Já být Pražskou filharmonií, tak se vyděsím! Jako Jana Návratová si pomyslím něco o pragmatismu a neomalenosti.