Specifické vlastnosti „asshole“ zkoumá a definuje ve své knize Assholes: a Theory, kterou je představení Why things go wrong volně inspirováno, profesor filosofie na Harvardu Aaron James. Uvádí v ní i základní definici „asshole“ – jde o osobu, která si zpravidla systematicky nárokuje používání zvláštních výhod v mezilidských vztazích na základě zakořeněného pocitu oprávněnosti, který ji imunizuje proti stížnostem ostatních. Je to osoba, která se chová bezohledně, aniž by si důsledky svého chování vůbec uvědomovala.
„Samotná skutečnost, že takzvaní ‚assholes‘ mohou být předmětem seriózní filosofické studie, je samo o sobě poměrně neotřelé. Zvolit si takové téma jako inspiraci pro choreografii je možná až trochu bláznivé, avšak za mě velmi aktuální,“ říká choreografka Sylva Šafková a dodává: „Nebezpečí, které ,assholes’ představují, je zejména v tom, že pokud nejste jejich chováním přímo postiženi, mohou vám připadat jako báječní lidé, které budete podporovat a přitom přehlížet následky jejich chování pro ostatní. Inscenace se tak svým námětem v širším chápání dotýká závažného tématu zla v jeho nejběžnější, ale nenápadné podobě.“
Šafková využívá mluveného slova jak ke sdělení obsahu, tak i jako substituci hudebního doprovodu. Vedle hudebních skladeb se tak prostorem rozezní i věty, na které volně reaguje choreografie v podání tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky.
Zdroj: 420PEOPLE
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?