„Kultura se jako místo strachu z dobrých důvodů neprezentuje. Jenže strach a manipulace jsou součástí života v kultuře. Na toto potlačené téma chceme upozornit. Zajímá nás také dialog mezi vědeckým výkladem a divadelním představením. Jde nám o vystavění přednášky, která bude mít divadelní podobu, ale neztratí důraz na argumenty,” vysvětluje Alice Koubová.
Alice Koubová a Miřenka Čechová se setkávají ve sdílení obecných myšlenek i konkrétní zkušenosti, jak vykročit ze vzorců naučených mocenských vztahů. Jak nepropadnout do lhostejnosti nebo poslušnosti podmíněné strachem? Udělat relativně neviditelný, ale nečekaný krok proti moci může být stejně náročné jako postavit se před většinu a promluvit. Proč je takový čin náročný a životodárný zároveň? Kde k takovým krokům najít vnitřní zdroje? Jaká je šance na úspěch? Bude to někoho zajímat? Jakou sílu nabízí v této věci kultura a umělecký zážitek? Performativně – hudebně – výtvarná zkušenost, která vyzývá diváka k zaujmutí aktivního postoje a vytváří možnost fyzicky zakusit okamžik překonání osobního diskomfortu v rámci bezpečného prostoru umění.
Tvůrkyně se zajímají o napětí mezi vědeckou performativitou a performativitou uměleckého představení – svět vědy a svět umění na sebe mnohdy naráží zbytečně, kvůli normám a stereotypům, které nejsou pro dané oblasti nezbytné – jako je například zachování naprosté serióznosti projevu u vědy, nebo snaha za každou cenu zaujmout a přilákat pozornost v případě umění.
„Hravě, s odstupem, ale i skrze osobní zkušenost, mluvíme o strachu, který nás často nutí jednat podle určitých vzorců a zároveň divákovi zvědomujeme jeho dopady na naše činy a jednání," uzavírá Miřenka Čechová
Zdroj: Tanterhorse
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace