V klaustrofobicky těsném, světlem vymezeném prostoru se odehrává pohybová koláž inspirovaná nekonečným opakováním principu mocenské politiky děsu a násilí. Jevišti dominuje stůl a dvě židle. V prostředí, které je karikaturou místa typického pro výkon moci, zápolí dva agilní staříci v oblecích, zatímco dramatická linka děje sestává z jednotlivých, volně na sebe navazujících asociací. Pomocí podivných her, zvuků, světla a tmy performerky upozorňují na nebezpečí tichého akceptování mocenských struktur a následné ztráty kontroly nad vlastním životem. Přesný, stylizovaný pohyb chvílemi působí urputně i směšně, vážně i satiricky. „Zajímám se o vztah mezi realitou a fikcí, racionalitou a absurditou, a o to, jakou úlohu v tomto vztahu hraje moc. The Power Game je první představení, ve kterém se konfrontuji s politickým tématem. Nikdy dříve jsem necítila potřebu vyjadřovat se ve své tvorbě k politice, ale v souvislosti s covidem a válkou na Ukrajině jsem se cítila manipulována. Nevěděla jsem, kde je pravda a ztratila jsem se ve světě lží a dezinformací. Cítila jsem obrovskou frustraci a nedůvěru v politiky a politiku vůbec,“ přibližuje motivaci ke vzniku projektu Andrea Miltnerová. „Interpretace jsou často mnohoznačné. Každé tvrzení podléhá interpretaci, která může být velice odlišná v závislosti na úhlu pohledu, založení a zkušenostech toho, kdo informaci přijímá. Někteří politici s tímto fenoménem umí velmi dobře pracovat a využívat ho ve prospěch svých zájmů. Divákům nabízíme pohled shora, jako když si představíte důležité setkání dvou vážených politiků, kteří si třesou rukama, cení zuby do kamery a na sobě přitom mají pouze trenýrky,” doplňuje.
Miltnerová ke spolupráci přizvala mexickou herečku Sofíu Leyva-Mayorgovou, se kterou se na jevišti představí poprvé. Vedle nového výrazového materiálu do inscenace přináší hravost a komiku. Společně s Janem Komárkem, který vytvořil light design a hudbu, jsou také autory kostýmů a masek. „Zapojení masek s sebou přineslo zajímavý fyzický slovník. Metaforicky se vztahujeme ke stárnutí jako procesu, kdy přestává být flexibilní nejen lidské tělo, ale hlavně mysl. Někteří staří lidé nahlíží na realitu skrze své zažité vzorce, ztrácí kontakt s mladší generací, mají neměnný, zastaralý názor a nechtějí přijímat jiný úhel pohledu než ten, na který si zvykli. A politici jsou bohužel většinou staří lidé,” vysvětluje autorka.
Andrea Miltnerová je britská tanečnice a choreografka českého původu. Její sólová představení Tanec magnetické balerínky a Tranzmutace se dočkala uvedení a ocenění napříč Evropou. Zájem o barokní estetiku ji přivedl k režisérské a choreografické spolupráci s Collegiem 1704, Musicou Florea, Collegiem Marianum a Aalto Theater. Jako tanečnice pravidelně spolupracovala s choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkovala po celé Francii včetně Opéra Comique a Opéra Royale.
Zdroj: KD Mlejn
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem