Puzzle aneb Ethanův Analog
Nedávno otevřený divadelní prostor Jatka78 se nyní nachází zhruba v polovině svého zkušebního, nutno dodat velmi úspěšného programu, v němž mohou zájemci nalézt nejen progresivní skupiny působící na české scéně, ale také významné zahraniční hosty. Prvním takovým hostem byla skupina přátel, novocirkusových umělců, kteří vytvořili inscenaci „šitou na míru“ přímo pro Jatka78. Hlavními autory jsou v programu uváděni Ethan Law a Florian Zumkehr ve spolupráci s Rostislavem Novákem, principálem souboru La Putyka. Dva jedinečné večery, ve kterých účinkovali špičkoví akrobaté působící v nejznámějších světových novocirkusových souborech, nesly název Analog.Krátce před začátkem „cirkusových jatek“, jak byla inscenace označena v programu, pronesl v provizorním foyer divadla krátký proslov Rostislav Novák o vzniku samotného tvaru představení. Účinkujícími byli „stáří známí“, kteří však spolu nikdy nesdíleli jeviště v rámci stejné inscenace. Měli pět dní na vytvoření celku, který nám prezentovali o pár chvil později.
Vše začalo postupným přicházením performerů na jeviště. Každý z nich se představil jistou scénou, kterou hned v úvodu načrtl charakter vlastní postavy. Tak například Ethan Law přivedl na jeviště jakési krabicové monstrum, na kterém byla namalovaná roztomilá hlava psíka. Když krabici odhodil, uviděli jsme mladou ženu, která by si raději nechala uříznout paži, než aby z ní pustila telefon. Nebo například Ethan s Florianem vytvořili vysoký sloup z přepravek na skleněné lahve, umístili navrch dlouhé prkno a jakmile oba vyšplhali, začali se rozcházet do stran. Jistá dávka adrenalinu, sice velmi „nevinného“, ale zato účinného, byla servírována již v v introdukci. Když byli oba na opačných koncích dlouhého prkna, Florian se předklonil a zvedl se na rukách do stojky. Pod ním mezitím prošel jiný účinkující, který s jistou tragikomičností vyznačil černým křížem místo možného Florianova pádu.
Následovala jednotlivá akrobatická čísla, která byla odměněna náležitým potleskem. Zřejmě největší úspěch zaznamenal právě Florian, který ve svém aktu umístil židli na vrchol navrstvených knih a pomalu udělal stojku balancujíc na jedné ruce na opěradle židle. Ze strany k němu mezitím přišel jiný účinkující, vzal si knihu a podpora oné nohy židle se zhroutila. Florian se však nehnutě držel na jedné ruce, kdežto židle zůstala podepřena pouze na třech bodech; diváci doslova žasli. Divácky vděčné bylo i žonglování Bertana Canbeldeka. Ten se postavil na malé vyvýšené podium, pod kterým byl umístěn mikrofon a při každém dopadu míčku na podlahu se ozval zvuk. Jak si Bertan dokázal hrát s rytmem a přitom dovedl bez jediné chyby žonglovat s šesti míčky najednou, bylo velmi obdivuhodné a diváckým potleskem opět náležitě oceněno.Součástí celé inscenace bylo několik technicky náročných partů francouzské tanečnice Marie-Pier Campeau. Svým charakterem taneční vstupy perfektně zapadly do svého celku. Pohyby byly líbivé, byl viditelně zvýrazněn pohybový rozsah tanečnice (zejména v pravé noze) a nechyběla ani oblíbená grands jettés či mnohočetná fouettés. Tanec v tomto případě svůj účel splnil – pobavil obecenstvo. Působil však jako náhodné složení tanečních pohybů s ideou zaujmout technickou náročností a jistou melancholickou expresivitou. Kdybychom však hledali hlubší význam ve sdělení tanečnice, marně bychom pátrali v neurčitých výrazech tváře, rozpačitém vyhazování nohou a technicky nedokonalém provedení.
Inscenace s názvem Analog byla divácky velmi úspěšná a došlo i na „standing ovations“. Nicméně z pohledu struktury celého představení jsem postrádal detailnější práci s dramaturgickou linkou – chybělo větší propojení mezi jednotlivými akty či nějaký pojící prvek, který by vstupy akrobatů spojil do kompaktního celku. Dramaturgická roztříštěnost byla zřejmě z velké části dána tím, že Ethan Law, Florian Zumkehr a Rostislav Novák měli na vytvoření celého kusu pět dní, což jistě není mnoho, nicméně na takový fakt by měl být divák upozorněn již při koupi vstupenek a nikoliv až před samotným představením. Tak by se zamezilo jistému zklamání, že diváci namísto plnohodnotného představení viděli pouhou přehlídku dovedností jednotlivých akrobatů.
Psáno z premiéry 29. listopadu, Jatka78 – místo pro nové umění, Praha
Analog
Námět, režie: Ethan Law, Florian Zumkehr, Rostislav NovákÚčinkovali: Ethan Law (cyr wheel, floor acro)
Florian Zumkehr (floor acro, hand stand, čínská tyč, zpěv)
Bertan Canbeldek (žonglování, tanec)
Marie-Pier Campeau (acro yoga, hand to hand, fixed trapeze)
Merlin Ettore (bicí)
Lena Kilchitskaya (tanec)
Ena Souka (zpěv)
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace