Korzár – Výpravný balet přenesl diváky do 19. století

Le Corsaire (E. Krysanova, I. Tsvirko). Foto Damir Yusupov

Autor Lenka Dobešová Trubačová

Projekt Přenosy do kin funguje již několik let a v jeho rámci jsou uváděny koncerty a opery z Metropolitní opery v New Yorku, Bolšoj baletu v Moskvě, Národního divadla v Londýně, Comédie-Franҫaise z Paříže, Berlínské filharmonie a v sérii Exhibition on Screen lze zhlédnout zajímavé výstavy výtvarného umění z celého světa.

Inspirace básněmi lorda Gordona Byrona dala vzniknout baletu Korzár s vůní exotických dálek, piráty, otrokyněmi, eunuchy a korábem na moři. V hlavních rolích tančila Jekatěrina Krysanova a Igor Cvirko (inscenace byla živě přenášena již v březnu 2011, ale s jiným obsazením). 

Moskevská inscenace Korzára z roku 2007 je výsledkem mnohaleté, přímo detektivní vědecké práce na rekonstrukci originálního baletu Maria Petipy. Podrobnému zkoumání jej podrobil Jurij Burlaka, specialista na rekonstrukce baletů na základě rukopisů z Harvardské divadelní knihovny. Dílo dotvořil společně s choreografem Alexejem Ratmanským.

Jekatěrinu Krysanovu, která ztělesnila mladou řeckou otrokyni, diváci již znají jako Kitri z Dona Quijota z loňské sezóny. Naproti tomu tentokrát poprvé viděli mužného Ruslana Skvorcova, který tančil velitele pirátů.

Bolšoj balet je jeden z nejuznávanějších baletních souborů na světě. Jeho tradice se odvíjí už od carského Ruska (1776). Ve 20. století si moskevský balet vybrousil svůj typický, téměř atletický styl a svou dobrou pověst si uchoval dodnes. Ze známých jmen do souboru patří např. Světlana Zacharova, Semyon Chudin či Michail Lobukhin. Bolšoj zvolil pro letošní dramaturgii přímých přenosů do kin nejen klasické balety, ale i neoklasické inscenace ze svého repertoáru. 

Korzár jako výsledek bádání

Uvedení Korzára ve všech třech dějstvích a veškerými peripetiemi je v dnešní době vzácné. Autoři nastudování zvolili cestu co nejvěrohodnější rekonstrukce, díky tomu mají diváci možnost zhlédnout balet v původním inscenačním postupu. Balet na motivy stejnojmenné básně nabízí romantický dobrodružný příběh o lásce otrokyně Medory a piráta Konráda, který ji zachrání z tureckého zajetí a unese na své lodi. Představení vychází z Petipovy verze z roku 1899. Balet si zachovává původní 3,5hodinovou délku. Obsahuje i některé zdlouhavé scény, např. svatební oslavu s výpravnou scénou, velkým množstvím účinkujících a bohatými kostýmy. Na scéně se vystřídá celkem 120 tanečníků. Nejznámější variace zůstaly zachovány, včetně bojových scén s piráty, tanců otrokyň a samozřejmě také slavného pas de deux Korzára a Medory.

Zajímavé je zpracování prvního jednání, ve kterém začíná vlastní příběh, kdy se Řekyně jménem Medora seznamuje s pirátem Konrádem. Chce ji však získat také bohatý kupec Seid- Paša. Medora poprosí Konráda o pomoc. Ten s ní uprchne a jeho piráti přepadnou bazar a unesou i bohaté kupce. Ve druhém dějství se odvíjí drama dvojího Medořina zajetí a osvobození i roztržky mezi piráty. Ve třetím jednání, které většinou už není uváděno, slaví na korábu korzáři v čele s Konrádem a Medorou znovunabytí svobody. Přijde však velká bouře, loď se rozbíjí o skály, ale Konrád s Medorou zázračně přežijí.

Petipova koncepce se od základu odvíjí od sólových výkonů primabalerín a tanečníků v hlavních rolích. V jejich interpretaci nešlo najít nedokonalost, či dokonce chybu, což dojem z celého představení ještě umocnilo. Základem sborové práce je disciplína, která je na jevišti vidět. Proto velké sborové výstupy působily nejen monumentálně, ale i vybroušeně.

Proslulé pas de deux zvládla Medora s přehledem a jistotou v piruetách a Konrádův výstup se vyznačoval lehkostí a rychlostí. Gulnaru zatančila Darja Chochlova precizně a občas předčila svým hereckým ztvárněním i samotnou Jekatěrinu Krysanovu jako Medoru. Publiku se zavděčil kupec Lankedem v podání Gennadiho Yanina, který kromě výtečné herecké stránky ukázal smysl pro humor.

Nejen baletní technika, ale i romantika

Po celou dobu bylo znát, že se účinkující soustředí nejen na technickou stránku, ale že na povrch vystupují i emoce. Romanticky působí scéna, kdy jsou Konrád a Medora sami v jeskyni a přesvědčivě ztvárňují zamilovaný pár. Jako v každém klasickém díle i v Korzárovi jsou některé pasáže víceméně pantomimické, které však někdy svádějí k přehrávání.

Přenos baletu Korzár představil divákům v pražském kině Lucerna původní Petipovu verzi, která díky podání tvůrčího tandemu choreografa Alexeje Ratmanského a specialisty na historické taneční rekonstrukce Jurije Burlaka získala na aktuálnosti a životnosti. Působivá byla také výpravná scéna Borise Kaminského, jehož kulisy dokreslovaly nostalgickou atmosféru klasického baletu poloviny 19. století.  

Psáno z přenosu 22. října 2017, kino Lucerna.  

Korzár

Choreografie: Alexej Ratmanskij
Hudba: Adolf Adam
Libreto: Jules Henri Vernoy de Saint-Georges a Joseph Mazilier
Scéna: Boris Kaminskij
Kostýmy: Elena Zajčeva