Kniha džunglí – Multižánrový projekt s pokulhávajícími režijními záměry

Kniha džunglí. Foto: Jakub Červenka.

Autor Lucie Štádlerová

Celá tato multižánrová adaptace má opravdu krásnou poetiku, rukopis a otisk invence bratří Formanů je zjevný už na první pohled v originálně namalovaných rekvizitách připomínajících rozkvetlou džungli. Tanečníci jsou oblečeni do krásných masek zvířat, skoro všechny vypadají autenticky, filharmonie skrytá v horním patře za kulisami džungle interpretuje na míru složenou hudbu Marka Ivanoviće.

DEKKADANCERS a jejich hosté naprosto věrně kopírují pohyby zvířat v džungli, ale i lidí, kteří žijí v její těsné blízkosti. Když naskočí opice na liány – lana omotaná květinami, přijde tygr Šér Chán, přivalí se medvěd Balú či se zjeví panter Baghíra, přítomný divák znejistí, jestli se nejedná o opravdová zvířata… Ač na první pohled dobře působí nápad s průhledným závěsem pomalovaným divokými květinami a liánami, po chvíli se ukazuje jeho ambivalentnost. Tato zdánlivě neviditelná separace vymezuje nebezpečnou a divokou džungli a svět lidí.

Příběhy zvířat a Mauglího se tak většinu času odehrávají za zataženým závěsem, za kterým lze někdy jen tušit, o která zvířata se vlastně jedná. Ačkoliv se tento způsob vyobrazení dvou světů zdá být nápaditý a jasně čitelný, těžko říct, jak si s takto zastřenou skutečností poradí dítě. Rozpozná pravý význam příběhu i jeho přesah o chování lidí a zvířat? Se zatahováním závěsu zeslábne energie a napětí, ztrácíte pozornost a stabilní a silný vjem udržuje jenom orchestr.

Mimo taneční, hudební a výtvarnou složku Forman využil také na několika místech recitaci a videoprojekci naznačující například blížící se nebezpečí v podobě tygra, nebo kontinuitu mezi džunglí a světem lidí. Mluveného slova by si ale tato inscenace zasloužila o něco o víc. Příběh je totiž místy prezentován až moc zkratkovitě (z miminka je najednou dospělý Mauglí), mnohdy ale zase až moc rozvláčně – místy se objevují dlouhé a velmi podobné scény, které příběh nijak výrazně neposouvají, a děti, které ho dobře neznají, mohou chvilkami tápat. Prapodivně a neautenticky působí také boj se Šer Chánem uvázaným na neviditelném lanku, které ho jistí při metání přemetů a salt. Vyznívá to ale spíše jako nacvičené cirkusové číslo, ne věrohodný boj.

Ale závěrečné defilé vše zase zachrání, dostaví se očekávané vyústění, velmi emotivně nabité, naléhavost je čitelná z pohybů i výrazů ve tvářích. Divákům, aspoň těm starším, je vnuknuto zamyšlení nad schopností Mauglího vrátit se do světa lidí… Až z děkovačky je poznat, jak těžké dvojrole a trojrole někteří interpreti hrají, několikrát se převlékají a vtělují se do fyzicky náročných postav, je zde patrná promyšlená logistika přeměn.

Takto výpravný, vkusný a poetický tanečně-hudební projekt zaujme mnoho diváků a spolupráce výrazných souborů se ukazuje jako dobrá volba. Škoda jen, že tak pokulhávají některé režijní záměry a postupy, jinak by tato hudebně-taneční adaptace slavné literární předlohy mohla aspirovat na velmi zdařilou inscenaci roku.

Psáno z premiéry 7. června 2022, Azyl78.

Kniha džunglí
Námět: Rudyard Kipling
Scénář: Matěj Forman, Marko Ivanović
Hudba: Marko Ivanović
Režie, scénografie: Matěj Forman
Choreografie: Štěpán Pechar
Masky, kostýmy: Andrea Sodomková
Světelný design: Jan Dőrner
Přebásnění a dramaturgická spolupráce: Radek Malý
Animace:  Pavla Dudová
Produkce: Pavel Knolle