Julie a Romeo jako „Senior House Story“ na jihu Čech

Julie a Romeo. Foto: Pavel Hejný.

Inscenátoři se odvolávají na slavnou hru Williama Shakespeara a vypůjčují si z ní jména hlavních protagonistů, v průběhu osmdesátiminutového představení zazní několikrát reprodukované citace ze hry Romeo a Julie (čí hlas verše recituje, jsem se z programové brožury nedozvěděla). Podobně i autor hudby Ivan Acher v jednom okamžiku parafrázuje motiv z Prokofjevovy hudby k baletu Romeo a Julie – No. 13 „Montekové a Kapuleti“, a to pro silvestrovskou party v domově důchodců, kam inscenátoři svou hru umístili.

Diváci se po celou dobu inscenace dívají do interiéru jakési společenské místnosti domu pro seniory. Expozice je pomalá, založená na civilních pohybech personálu domova – z programu se dozvíme, že hlavní zřízenec, představovaný Zdeňkem Mládkem, se má jmenovat Lorenzo. Julie (Barbora Coufalová) je stařenka, kterou do domova pro seniory přivádí mladá dívka (z programu se dozvíme, že to je její vnučka). Tato vnučka (Mai Iwamoto) má následně na forbíně jakousi rozhořčenou a nepřátelskou pohybovou interakci s jinou dívkou, obě jsou po celou dobu profilem k divákům. Sledujeme rozechvívání křivky jejich páteří a rozčilené grimasy. Pak to vše skončí, aniž by diváci věděli, co hádku způsobilo. Až následně lze ze seznamu účinkujících vyčíst, že druhá dívka je dcerou Romea (Sebastiano Mazzia), staříka, který rovněž pobývá v tamním zařízení. Výměna názorů v profilu se pak ještě vícekrát opakuje. Můžeme při ní obdivovat detailně propracovanou techniku pohybu páteře a obdivuhodné ovládání všech svalů obou protagonistek, jelikož je to ale od celku izolovaná akce, působí jejich pohybové mistrovství nakonec poněkud samoúčelně.

Inscenace místy využívá mluveného slova – možná by bylo účelné ho tedy použít i pro představení těchto osob, které se Shakespearovou hrou nemají nic společného, a jejich příbuzenských vztahů. Neboť ty se, jak známo, pohybem nedají jednoznačně ozřejmit. Inscenátoři přejali nejen jména Shakespearových hrdinů, přesadili je do jiného prostředí a z mladých udělali staré, ale také se snažili vyjádřit ono rodové nepřátelství, které je základem Shakespearovy tragédie. Jenže tady už nastal hlavní dramaturgický problém: neboť aby to fungovalo, museli by vše osvětlit v nějakém sémanticky jednoznačném prologu před zápletkou. A to se nestalo. Těžko předpokládat, že se v seniorském zařízení sejdou příbuzní jen dvou rodin, ostatně ani postava cholerického staříka Tybalta (František Vlček) se k Julii nechová jako její bratranec. Náznak vysvětlení toho, kdo je kdo, proběhne jen při promítání diapozitivů, když je Julie představována osazenstvu domova. To ovšem nestačí. 

Merkucio (Paolo Terranova) je zde představen jako poněkud dětinský, ale zároveň i škodolibě provokující stařec na vozíčku, působí spíše jako klient psychiatrické léčebny. V jednu chvíli mu inscenátoři dovolují najednou z vozíku vstát a zúčastnit se brutální potyčky s Tybaltem. Aspoň trochu si i zatančí ve frenetickém sóle, za jehož provedení má Paolo Terranova můj obdiv. Toto se však již odehrává v jakémsi fantasmagorickém snu (komu se zdá, je ale záhadou). Ten je již jen plný brutality a naturalistického vraždění, kdy Romeo dobíjí Tybalta holí a následně uškrtí Parise (Jonathan Riveros Suares, zde jako estrádní umělec za zenitem). Nechybí ani slovní vulgarity o líbání si zadnice, ovšem jadrněji řečené. Je to dle mého názoru hloupé a zcela laciné.

Stařenka Julie a Romeo v masce, připomínající Einsteina, si padnou do oka a začnou tančit, přičemž si ostentativně svléknou latexové celohlavové masky, kterými jsou vybaveni i ostatní tanečníci hrající důchodce. Ano, láska kvete v každém věku a omlazuje. Ovšem tyto masky, které značně usnadňují maskérům přípravu účinkujících, zároveň nedovolují pražádnou mimiku a je nepochybné, že v nich tanečníci musí dost trpět. Zpočátku to mohl být hravý nápad, jak podpořit iluzi prostředí. Jenže v případě tanečníků Baletu Jihočeského divadla, kteří zvládají stařeckou omezenou motoriku par excellence, se z nápadu stává zbytečná přítěž. Stačilo by jim do vlasů nastříkat pár šedivých pramenů a přimalovat pár vrásek. Když si Julie a Romeo několikrát tyto „gumáky“ sundávají a pak natahují, je to divadelně vpravdě nešikovné a vyvolává to pocit trapnosti. Divák přeci není hlupák a pro emoci vnitřního omládnutí přeci plně dostačuje pohybové vyjádření. 

Režie ukončuje tuto „Senior House Story“ procitnutím Julie po uklidňující injekci. Julie vstává, dostává skleničku šampaňského na přípitek, mrtvoly Tybalta, Romea a Parise jsou zastíněny tanečníky, kteří jdou na forbínu, kam položí své stařecké masky. Julie (stále v masce stařeny) do nich šťouchá svou holí…

Tato inscenace ukazuje spíše na nevyužité inscenační možnosti, než aby dospěla k nějakému divadelně přijatelnému výsledku, natož emocionální či etické pointě, neřkuli ke katarzi. Je to snůška nápadů, kterým ovšem chybí nějaké pojivo, duchovní nadstavba. Karikují se zde staří lidé bez zjevného uměleckého záměru a to pokládám za problematické. Na určitém cizopasení na známých titulech jsme si v posledních dekádách již zvykli. Kdyby si autoři vzali námět milostného vzplanutí v pozdním věku a zpracovali by ho bez odkazů na Shakespeara, dopadlo by to jistě lépe.

Psáno z premiéry 2. května 2024, DK Metropol v Českých Budějovicích. 

Julie a Romeo

Choreografie: Ondřej Vinklát, Tomáš Rychetský

Režie: Dodo Gombár

Hudba: Ivan Acher

Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská

Světelný design: Lukáš Brinda

Asistenti choreografa: Béla Kéri Nagy, Zdeněk Mládek

Fotoprojekce: Jan Furch

Julie: Barbora Coufalová / Shino Fujii

Romeo: Sebastiano Mazzia

Tybalt: František Vlček

Merkucio: Paolo Terranova

Benvolio: William Steers

Paris: Jonathan Riveros Suares

Lorenzo: Zdeněk Mládek

Asistentka Lorenza: Petronela Bogdan

Ředitelka: Taťána Kupcová

Příbuzní Romea / dcera a zeť: Sophie Debou a Daniel Frydrych

Příbuzná Julie / vnučka: Mai Iwamoto

Osazenstvo domova pro seniory:

    Shino Fujii

    Barbora Coufalová

    Sophie Debou

    Daniel Frydrych

    Mai Iwamoto

    Aurora Kubelíková

    Jana Pelcová

    Gianmarco Sebastiani

    Hinako Tomono

    Mirayelet Hasbanar Herrera Ramos

    Markéta Vomáčková