Graham. Foto: Yousif Karsh.
Martha Graham se narodila 11. května 1894 v americkém městě Allegheny do přísně presbyteriánské rodiny, která eventuální umělecké projevy své dcery dvakrát nepodporovala. První taneční představení tak viděla až jako sedmnáctiletá, když se s rodinou přestěhovala do Kalifornie. Vystoupení Ruth St. Denis na ni však udělalo tak ohromný dojem, že když o pár let později vznikla The Denishawn School, kterou spolu se St. Denis založil tanečník a choreograf Ted Shawn, dvaadvacetiletá Martha se okamžitě přihlásila a dostala tak příležitost seznámit se s nejrůznějšími tanečními styly, převážně inspirovanými lidovými kulturami napříč světem. Upozornila na sebe především v Shawnových choreografiích, jenž se mladou tanečnicí a jejím charismatem nejednou inspiroval.
Ve dvacátých letech školu po uměleckých neshodách opustila a roku 1926 založila Martha Graham Center of Contemporary Dance (později Martha Graham Dance Company, jenž funguje dodnes, a je tak nejstarším tanečním souborem ve Spojených státech amerických), malé taneční studio v New Yorku, s nímž začala choreograficky tvořit a sólově vystupovat. Zprvu vycházela ze svých studií v Denishawn a kritici popisovali její tance jako lyrické a půvabné, záhy se však začala projevovat originalita umělkyně a snaha svou prací vyjádřit postoj k sociálním problémům či protestovat proti zavedeným pořádkům (např. Revolt nebo Chronicle, která vznikla jako odpověď na pád newyorské burzy v roce 1929), v čemž jí bezpochyby pomáhala i hudba Arthura Honeggera, Aarona Coplanda nebo dlouholetého spolupracovníka Louise Horsta. Jak se rozrůstala taneční skupina, začala vznikat rovněž rozsáhlejší sborová díla (jako první Heretic, 1929) a postupně výlučně dámský soubor rozšířili rovněž muži, mezi prvními Erick Hawkins, s nímž mezi lety 1951–1954 tvořila Graham manželský pár, či později Merce Cunningham nebo Glen Tetley.
Jméno a popularita tanečnice a choreografky narostla ve třicátých letech do takové míry, že jí vynesla pozvání na berlínskou olympiádu v roce 1936. Graham však s ohledem na perzekuované židovské umělce odmítla a neobměkčil ji ani osobní dopis Josepha Goebbelse o zaručení imunity pro její tanečníky. Namísto toho vznikla choreografie American Document, kterou chtěla vyburcovat Američany k boji proti fašistickým a nacistickým ideologiím. Snad i díky tomuto dílu ji téhož roku (1938) do Bílého domu pozval prezident Franklin D. Roosevelt, aby zde jako vůbec první tanečnice předvedla své umění.
Jakkoli se na počátku své kariéry jasně a silně vymezila proti klasické taneční technice a jejím striktním požadavkům, postupem času začala zjišťovat, že i její vlastní taneční technika bude pro své šíření potřebovat vlastní výukový systém. Tak začal pomalu vznikat promyšlený systém metodiky, díky němuž bylo možné připravit tanečníka na interpretaci postupně stále náročnějších moderních děl a zároveň mu měl pomoci porozumět základním principům, na nichž pohybový slovník Marthy Graham stojí – tedy kontrakci a uvolnění neboli contraction a release, které jsou krom prostého pohybového aspektu rovněž výrazem silné vnitřní exprese.
Tanec byl pro Marthu Graham vždy hlubokou výpovědí, komunikací s okolím, skrze kterou mohla sdílet své názory a pohledy na okolní svět a společnost. Inspiraci tak nacházela jak v soudobých otázkách či osobních pohnutkách (Letter to the World, Lamentation), tak u velkých antických hrdinek (např. Clytemnestra, Faidra, Circe či Cave of the Heart pojednávající o Medee), v biblických námětech (El Penitente, The Triumph of St. Joan, Diversion of Angels, Lucifer) nebo v americké historii (Appalachian Spring).
Za svůj úctyhodný život vytvořila téměř 150 tanečních děl převážně na tvorbu soudobých skladatelů, jako byli Anton Webern, Paul Hindemith, Darius Milhaud nebo William Schuman, v roce 1984 sáhla i po Stravinského Svěcení jara. Kromě choreografické činnosti se věnovala rovněž práci na poli taneční teorie a popularizace, psala články, šířila svou pedagogickou metodu, diskutovala a odmítala se zastavit. Na poslední, nedokončené choreografii The Eyes of the Goddess pracovala ještě krátce před smrtí v roce 1991. Ostatně i jeviště coby interpretka opustila až v roce 1970…
Vliv Marthy Graham na taneční svět se občas přirovnává k dopadu Igora Stravinského na hudbu či Pabla Picassa na svět výtvarného umění. Bez její osoby si lze jen těžko představit nejen americký modern dance, ale i výuku na konzervatořích, kde právě technika Marthy Graham je stále základem pro pochopení světa moderního a následně současného tance. V roce 1998 byla Martha Graham jmenována Tanečnicí století (alespoň dle časopisu Time) a roku 2011, v den jejích 117. narozenin, se roztančilo v nejznámějších prvcích dokonce logo Googlu. Kdo jiný z tanečního světa může říct něco takového?
Zdroje:
GRAHAM, Martha. Blood Memory: An Autobiography. New York, Doubleday, 1991.
Encyclopedia Brittanica
https://www.britannica.com/biography/Martha-Graham/Maturity
Martha Graham Dance Company
https://marthagraham.edu/history/
The John F. Kennedy Center
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace