Beryl Grey (11. června 1927 v Londýně) byla obrovským talentem, už ve 14 letech byla členkou tehdejšího souboru Sadler’s Wells Ballet (dnešní The Royal Ballet), v 15 letech tančila dvojroli Odetty a Odilie v Labutím jezeře a záhy do repertoáru přidala role Aurory a Šeříkové víly ve Spící krasavici či Myrthu i Giselle. Spolupracovala s choreografy Frederickem Ashtonem, Robertem Helpmannem i Ninette de Valois a v roce 1957 se stala první britskou tanečnicí, která vystoupila v moskevském Velkém divadle a rovnou jako Odetta/Odilie, což byl v době studené války mimořádný počin.
Valnou část své aktivní kariéry strávila na volné noze, v Jihoafrické republice se setkala s Johnem Crankem, který pro ni vytvořil několik kratších děl, vystoupila v Pekingu (jako první baletka ze Západu) a následně převzala coby umělecká ředitelka vedení souboru London Festival Ballet, z něhož se postupně stal dnešní English National Ballet.
Během jejího šéfování (1968–1979) soubor nesmírně vzrostl, tančily s ním dobové hvězdy a Rudolf Nurejev pro něj v roce 1977 vytvořil svou inscenaci Romea a Julie. Samotná Grey jako choreografka vytvořila vlastní verze Labutího jezera a Giselle, velice aktivní byla rovněž ve sféře taneční pedagogiky.
V roce 1973 jí byl udělen řád Britského impéria třídy CBE (Commander of British Empire), od roku 1988 byla držitelkou nejvyššího ocenění dame. Mezi řadu ocenění patří rovněž Coronation Award královny Alžběty II. nebo De Valois Award za mimořádný přínos tanci z roku 2016.
Zrdoj: www.theguardian.com
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace