Na dvoře Krále Slunce. Foto: Michal Hančovský.
Zpěvohra Lékař oční nám představí dramatické lidské příběhy - osobní dramata se šťastným až pohádkovým rozuzlením, která na pozadí vzdávají hold nově vznikajícímu oboru očního lékařství. Scénické podoby díla (režie, scéna, kostýmy) se ujme skladatel, umělecký vedoucí Ensemble Damian a impresário kočovného divadla Theatrum Schrattenbach Tomáš Hanzlík. Ten v touze po dosažení co nejvěrnější iluze nálady biedermeieru využije kopie nástěnných maleb předního českého malíře a dekoratéra té doby – Josefa Matěje Navrátila. V režijním uchopení se opře o své četné znalosti romantické gestiky a pohybových specifik i nemalé množství poznámek v samotném libretu opery.
„Zpěvohra mi svou poetikou připomíná film Tajemný hrad v Karpatech Oldřicha Lipského a to hlavně díky operně sentimentálnímu ději a roztomile archaickému jazyku Josefa Krasoslava Chmelenského. Žánrově je to tedy retrokomedie,” osvětluje svůj dojem Tomáš Hanzlík.
Jírovec dílo složil již jako stálý kapelník vídeňského Divadla u Korutanské brány na libreto Emanuela Veitha, rodáka z Chodové Plané žijícího ve Vídni. Musica Florea nicméně uvede verzi, která zazněla v Praze až v roce 1833 ve Stavovském divadle v českém překladu Josefa Krasoslava Chmelenského. V hudební interpretaci ansámbl zohlední autentickou dobovou ornamentiku a výrazové prostředky tolik typické pro období mezi klasicismem a romantismem. Plnými doušky si posluchač užije takzvané flexibilní tempo, tempo rubato, portamenta, glisanda a jiné ozdoby.
„Dotek s Jírovcovou operní hudbou mně osobně přinesl nesmírné překvapení. Ačkoli opera vznikla na počátku 19. století, tak z hlediska harmonických postupů či ,prodlévového natahování frází', se nemohu zbavit dojmu, že již posloucháme mladého Bedřicha Smetanu,” odhaluje svůj dojem dirigent obou představení a umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl.
Druhý z večerů na scéně Florea Theatrum nás okouzlí krásou a lehkostí barokního tance, zpěvu a hudby. Režisérka představení Hana Slačálková a její soubor Baroque Balance nás v autentických choreografiích a dobových kostýmech přenesou do Versailles na dvůr Ludvíka XIV., „Krále Slunce”. Tento absolutistický, avšak osvícený panovník byl sám výborný tanečník a pozdvihl Francii na baletní velmoc.
„Kromě dvou tanců jsem vše autenticky zrekonstruovala dle Beauchamp-Feuilletovy taneční notace. Díky tomuto ,pokladu' víme poměrně přesně, jak tance vypadaly. A samotný ,Král Slunce' je v této podobě mohl jako divák sledovat," dodává Hana Slačálková.
Letní představení na scéně Florea Theatrum letos nabídnou detailní rekonstrukci a obnovenou premiéru děl, jejichž umělecký potenciál je nezpochybnitelný a svou estetikou dovedou oslovit i posluchače dneška.
Zdroj: Musica Florea
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?