Lenka Dobešová Trubačová. Foto Barbora Škrobáková.
Národní divadlo v Praze o své baletní diváky bojuje s nabitými zbraněmi. Základnou je platforma Balet nás baví, která pro své příznivce připravuje řadu akcí, ať jsou to baletní dílny nebo autogramiády tanečníků. Dospělí i děti se tak mohou seznámit s baletem podrobněji z druhé strany a dostat se blíž k sólistům. Člen Klubu přátel baletu získá přístup k různým novinkám, z newsletteru se dozví zajímavosti a drby ze zákulisí, je to takový baletní „bulvár“.
Připravované Labutí jezero je pak v popularizaci baletu jako odjištěný granát. Představení ještě nemělo premiéru, ale už proběhlo několik baletních dílen s prvními sólisty. Nově jsou dílny rozdělené na dva typy – rodinnou a pro dospělé, takže i baletomani, kteří nemají děti, se mohou osmělit a setkat se se sólisty přímo na sále. Je možné naučit se kousek choreografie, popovídat si s tanečníky nebo se se svým idolem vyfotit. Navíc se k nové verzi Labutího jezera chystá i knížka pro děti a celá kolekce šperků.
Akční jsou i sami baleťáci. První sólisté pravidelně pořádají soukromé lekce i pro úplné začátečníky, bez věkového omezení. Mají své webovky, blog, Facebook i Instagram, kde se dozvíte mnoho zajímavostí o nich i o tom, kde a kdy je můžete vidět.
I další české soubory v kamenných divadlech začínají s divákem navazovat kontakt, novinky a zajímavosti se lze dozvědět třeba na sociálních sítích. Balet ND Brno organizuje autogramiády a lektorské úvody, nyní dokonce uspořádal živý přenos premiéry Romea a Julie. Aktivní na sociálních sítích jsou také soubory v Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích nebo Liberci, které především na Facebooku zveřejňují fotoreportáže, soutěže a informace o chystaných premiérách. Některé regionální soubory však nemají na sociálních sítích ani svůj profil. Jak je to v dnešní době možné? Mladý divák potřebuje více zajímavých informací, aby se chytil na imaginární baletní udičku.
Navazování kontaktu baletního souboru s diváky je zásadní – může si tak své publikum vychovat, aniž by musel hlouběji sáhnout do svého rozpočtu. Škoda, že se to u některých souborů neděje. Je to velký „lovný revír“ s nevyužitým potenciálem. Každý baletní laik ocení, když se dozví, co se děje za oponou. Začne se na představení více těšit, užívá si nuance jednotlivých alternací a stane se věrným fanouškem „svého“ souboru.
Další sloupky si můžete přečíst ZDE.
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?