Třetí adventní neděli si diváci mohli zpříjemnit návštěvou komorního Divadla Na Rejdišti. Na jeho prknech uvedl soubor Bohemia Balet komponovaný večer Nablízko II. Jednalo se o druhé prosincové představení s tímto názvem a bylo zřejmé, že diváci zakusí přímý vzájemný kontakt s tanečníky. Publikum vidělo každý jejich pohyb do nejmenšího detailu, téměř i kapky potu na čele.
V úvodu přivítal umělecký ředitel souboru Jaroslav Slavický hosty v obecenstvu, významné tanečníky, držitele Ceny Thálie Marcelu Martiníkovou Krobovou a Petra Zdeňka Koželuha, bývalé spolupracovníky choreografa Pavla Šmoka, kteří přišli podpořit mladé talenty.
Večer otevřelo dílo Dům Bernardy Alby choreografky Hany Litterové, inspirované slavnou knižní předlohou španělského básníka a dramatika Federica Garcíi Lorcy. V něm měli tanečníci možnost předvést zejména své výrazové a herecké schopnosti. Autorka přenechala ženské role Matky a Služky mužským interpretům. Přidala tím sice dílu na originalitě, ale zapříčinila také mírné dějové zmatení. Nejvíc energie, napětí a prožitku přinesl Samuel Štulpa v roli Matky. Celkové vyznění díla však potřebnou větší dramatičnost postrádalo.
Avizovanou choreografii Tintin a zlaté střevíce, která se z důvodu zranění jednoho z tanečníků nemohla odehrát, nahradilo dílo Petra Zusky V mlhách s podmanivou a uchu lahodící hudbou Leoše Janáčka. Tereza Szentpéteryová a Ayano Nagamori, členky baletního souboru Jihočeského divadla, předvedly v melancholicky laděném duetu technicky kvalitní a výrazově oduševnělý tanec.
Po přestávce následovalo něžné a jemné Ave Maria z dílny Mariky Hanušové-Blahoutové s hudbou Michala Lorence a Aarona Zigmana. Aleš Hanzlík v roli Ježíše a Ayano Nagamori, která ztvárnila postavu Marie, předvedli výňatky ze životní pouti Krista, jež skončila na kříži. Křesťanský motiv byl v adventní době velmi vítaný, škoda však, že se nejednalo spíš o radostné narození Ježíše, ale připomínala se jeho bolestná smrt. Nicméně obzvláště výkon Nagamori, která byla něžná, zhroucená a zničená téměř v jednu chvíli, vtáhl diváky do děje.
Následující sólo patřilo hostující interpretce Yui Katsurai, momentálně pobývající na stáži na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy. Tanečnice, jež je součástí japonského tělesa Kasai Dancing Company, předvedla skvělou techniku pohybu i rozsahy dolních končetin v lyrické, emotivní až romantické choreografii Then, into the Forest Haruky Kasai na hudbu Maxe Bruche.
Představení vygradovalo do dynamického, vášnivého a optimistického Dupání Aleny Drápalíkové, v němž pětice tanečnic naplno tančila v krásných barevných kostýmech a svým milým a radostným výrazem i solidním výkonem strhla pozornost obecenstva. Originální choreografie na komorní scéně fungovala velmi dobře. Ač předešlé kusy působily spíše nostalgicky, místy až tragicky, Dupání sálalo radostí z tance i života. Jeho uvedení v závěru považuji rozhodně za dobrý nápad.
Večer v Divadle na Rejdišti se nesl v příjemné, srdečné předvánoční atmosféře a na diváky čekalo také cukroví a víno. Rodinnou atmosféru večera dotvářel Jaroslav Slavický, který hosty zdravil a povídal si s nimi. Tanečníci v neobvyklém prostoru obstáli se ctí, a to i díky Marice Hanušové-Blahoutové, která choreografiím dodala slušivý light design.
Psáno z představení 17. prosince 2017, Divadlo na Rejdišti.
Nablízko II Dům Bernardy Alby
Hudba: Hudební koláž
Choreografie, kostýmy: Hana Litterová
V mlhách
Hudba: Leoš Janáček, klavír Ivan Klánský
Choreografie: Petr Zuska
Kostýmy: Roman Šolc
Ave Maria
Hudba: Michal Lorenc, Aaron Zigman
Choreografie: Marika Hanušová-Blahoutová
Then, into the Forest
Hudba: Max Bruch
Choreografie: Haruka Kasai
Dupání
Hudba: David Peña Dorantes
Choreografie: Alena Drápalíková
Kostýmy: Renata Nováková
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace