Horses - Zdařilý exkurz do maštale

Horses - Zdařilý exkurz do maštale

Tanec Praha se nezadržitelně přiblížil svému konci a jedno z posledních představení bylo určeno dospělým i dětem. V inscenaci s názvem Horses totiž účinkuje pět dětí, tři dospělí tanečníci (často vytvářejí dohromady čtyři páry) a dva hudebníci, kteří hrají naživo. 

Jakmile se na jevišti rozsvítí, dýchne na diváka atmosféra koňské stáje. Velmi vkusná a funkční scénografie je jedním z vrcholů celé choreografie. Pracuje se s reálnými prvky, jako jsou cihly, ráhna, dřeva, staré hadry. Všechny rekvizity hrají v průběhu představení jistou roli.

Celé dílo začíná v tichu, dlouhými, plynulými pohyby, které vznikají vzájemným navažováním těl jednotlivých aktérů na sebe. Práce s těžištěm a uchopováním je zvládnuta opravdu zdařile, větší a silnější splývá s malým a slabším. Skupina pracuje dohromady a velmi vědomě. Po tomto úvodu se z pravé strany jeviště rozezní ve svižném tempu tóny elektrické kytary a saxofonu. Celý obraz se náhle proměňuje. Jako by přiběhlo stádo divokých koní, kteří spolu radostně dovádějí a skáčou. V tomto rychlém tempu se pak nese většina inscenace. Je poměrně fyzicky náročná a děti rozhodně nedostávají žádné úlevy, výkonem se mohou měřit s dospělými profesionálními kolegy.

Pohybový slovník tvoří běh a chůze, poskoky, výskoky, dominuje práce s partnerem. Vše působí velmi přirozeně, jen děti často zapomínají na základní pravidlo, a sice na držení těla a práci s těžištěm. Jinak klobouk dolů před jejich výkony, jsou opravdu pozoruhodné. Představení je prošpikováno radostí, smíchem, hravostí a dobrou náladou. Je z něho cítit sounáležitost celé skupiny.

Interpreti v Horses přecházejí z role jezdce do role koně a naopak. Nasazení je po celou dobu obrovské a příběh krásně plyne. Dobře fungují i přestavby scény či přechody do jiných obrazů. Vše probíhá přímo před divákem, ale zcela nenásilně, neboť lze zároveň sledovat další dění v jiné části jeviště.

V Horses se interpreti vypořádávají s koněm splašeným, unaveným, radostným. Nechybí však ani různé dětské hry – na honěnou a na schovávanou (když si sednu na bobek a zavřu oči, nikdo mě přece neuvidí), nošení „na koníčka“, lezení po čtyřech.

Produkce má i svého „dirigenta“ – autor námětu a choreograf je paralelně i jedním z dospělých tanečníků, vše sleduje bedlivým okem. Signál k začátku pohybu vysílá pokývnutím či pokřikem. Proto jsou všichni tak skvěle sehraní a přinášejí divákům kvalitní zážitek.

Soubor kabinet k je známý svou výjimečnou poetikou s výraznými divadelními prvky a dbá na syntézu všech složek. Je pravda, že Horses působí jako dobře zrežírovaný a odehraný film. Tomu dopomáhá poctivost studia tématu – jak dospělí, tak děti o koních vědí snad úplně všechno. Znají anatomii jejich těla, styl pohybu a zvuky, které vydávají, jednotlivé manýry, snad i jejich psychologii, jak často vyplývá z pohybů těl a mimiky.

Právě tento typ inscenace, které předcházejí důkladné výzkumy, diskutování nad tématem a pak dlouhé zkoušení, dokáže být naprosto ohromující. Diváka vtáhne, nadchne a vypustí ho nasyceného kvalitním zážitkem. Podobně, a možná ještě do větších detailů, pracuje i známý soubor Farma v jeskyni nebo Divadlo Continuo. 

Tanec Praha připravil téměř na závěr velmi kvalitní a libou podívanou. Jak bylo vidno z hlediště, představení zabavilo a pobavilo děti i jejich rodiče.   

Psáno z představení 24. června 2018, divadlo Ponec.

Horses
Choreografie: Joke Laureyns a Kwint Manshoven
Živá hudba: Thomas Devos, Bertel Schollaert
Scénografie: Kwint Manshoven, Dirk de Hooghe
Dramaturgie: Mieke Versyp
Světelný design: Dirk de Hooghe Premiéra: 4. 11. 2016