Česká taneční platforma 2016: Tři otázky pro Suzy Blok, členku festivalové poroty

Suzy Blok. Foto Pierre Ballings.

Autor Josef Bartoš

Co vás napadne, když se řekne český tanec? Máme jako národ taneční pověst?
Český tanec má velmi dobré jméno, ačkoli český současný tanec je mladší než v ostatních zemích. Jde o mnoho vlivů dohromady – ať už kulturní výměny, kdy čeští tanečníci cestují do zahraničí, studují tam nebo pracují a pak přicházejí domů s jiným divadelním, fyzickým či postmoderním „batohem“, ale i vysoký technický standard –, to většinou vede k originálním představením. To, co se mi první vybaví, je divadelní přístup tanečních performancí. Český tanec je obyčejně velmi expresivní a využívá mnohé divadelní prostředky. Inscenování a světelný design jsou většinou také velmi důležité. Mnohé skupiny či osobnosti jako Spitfire Company, Peter Šavel, Tereza Ondrová, VerTeDance se často prezentují na platformě a díky tomu mohu sledovat jejich vývoj. Velmi se těším na jejich nová díla!  

Vnímáte nějaké společné znaky mezi českou taneční scénou a tancem ve vaší vlasti?
Samozřejmě, že existují různé vlivy, které ovlivňují choreografy po celé Evropě. Myslím si, že sdílíme charakteristiky jako divadelnost, originalitu nebo vysoký technický standard. Také si myslím, že v obou zemích mladou generaci zajímají hranice tanečního žánru a jejich posouvání, a to v různých smyslech. Zdá se, že v Česku se možnosti rezidencí zvyšují, v Nizozemsku naopak možností ubývá. Společným jmenovatelem je také obtížnost financování mladých umělců – ačkoli si myslím, že u nás je to stále lepší než v Česku. Možnosti mezinárodních spoluprací rostou, a čeští umělci tak mají možnost cestovat více a více. Produkční a organizační platformy se profesionalizují a s každoročním pořádáním České taneční platformy – nyní i s festivalem Aerowaves Spring Forward v Plzni – se situace neustále zlepšuje.  

Když posuzujete taneční dílo, jaká kritéria zohledňujete? Co je pro vás důležité?
Nejdříve mi musí dílo něco sdělovat a musí mě zaujmout. S porotou mluvíme o našem prvním dojmu: Podařilo se choreografovi nás zaujmout a zároveň se nás dílem dotknout? Pak posuzuji originalitu, „řemeslo“, umělecký koncept. Je dílo originální po stránce umělecké, je si sám tvůrce vědom svého díla a o čem vypovídá? Jaký byl cíl umělce a dokázal ho naplnit? Je dílo vytvořeno s řemeslnou dovedností? Jaká je dramaturgie? Jak si umělec uvědomuje jeviště, světelný design, čas, pohybovou dynamiku, kostýmy a další prvky inscenace? Mluví z díla nějaká naléhavost či závažnost? Všechna tato kritéria společně v rámci poroty komentujeme. Samozřejmě, že spolu vždy nemusíme souhlasit, individuální estetická vnímání se mohou lišit, ale když se celkově díváme na jednotlivá kritéria, vždy vedeme zajímavé diskuse a sdílíme názory na jednotlivá díla. Snažíme se věnovat všem dílům stejnou pozornost.