Taneční centrum Praha a jeho čtvrtstoletí

Zdroj: Taneční centrum Praha – konzervatoř, gymnázium.

Autor Zuzana Rafajová

V letošním roce slaví jedna z pražských tanečních konzervatoří – Taneční centrum Praha – své pětadvacáté výročí. Historie školy sahá však ještě hlouběji do české taneční historie, která instituci formálně založenou v roce 1994 ovlivnila jak v koncepci, tak přístupu ke vzdělávání, studentům i profilu absolventů.

Kořeny současného Tanečního centra lze nalézt už v roce 1948, kdy byl založen Vysokoškolský umělecký soubor (VUS). Zprvu byl zaměřen na folklorní tanec, počátkem 60. let do jeho čela však vstoupil František Pokorný a soubor přeorientoval svou pozornost k tehdejšímu současnému tanci, čímž se stal určitým protipólem oficiálním scénám. Významnými osobnostmi, které se v průběhu následujících let na tvorbě a fungování VUS, v jehož čele tehdy stál Jiří Rebec, podílely, byli Ivanka Kubicová a Jan Hartman. Ti soubor obohatili o své cenné zkušenosti získané v britské London Contemporary Dance School, kam se vydali studovat v roce 1968.

V 70. letech byl VUS zaštítěn Karlovou univerzitou (1977) a rovněž začal úžeji spolupracovat s Pražským komorním baletem Pavla Šmoka. Následně se do čela vedení dostali manželé Vlasta a Antonín Schneiderovi, kteří vedou instituci dodnes, tanečně metodické vlivy byly rozšířeny o další spolupracovníky, jakými byly např. Marcela Benoni či Helena Ackermanová. Současně byli v této době zváni do Prahy žáci tanečních škol M. Graham, D. Humpfrey, J. Limóna, L. Hortona či M. Cunninghama, což vedlo jednak k rozšíření povědomí o stavu a podobě současného tance dané doby a jednak poskytlo základ pro budoucí výuku tanečních profesionálů.

Vedle uměleckého souboru se v průběhu 80. let začalo systematičtěji pracovat na formě výuky a na tvorbě taneční školy. Vedle technik moderního a současného tance přibyl jazz i klasický tanec ovlivněný zejména americkou balanchinovskou metodikou. Tyto snahy byly završeny v roce 1984, kdy se Taneční centrum Univerzity Karlovy přestěhovalo do vysokoškolského areálu Na Větrníku na pražských Petřinách. V období 80. let rovněž došlo k založení pravidelných akcí Mezinárodní týden tance (od r. 1987) a Letní taneční školy (od r. 1988).

Po revoluci v roce 1989 Centrum ještě několik let spadalo pod hlavičku Karlovy univerzity, v roce 1994 však došlo k jeho transformaci na osmiletou taneční konzervatoř – významně se o vzdělávací koncepci a její obhajobu zasadili mj. Pavel Šmok a Jiří Kylián. Díky tomu vzniklo Taneční centrum Praha – konzervatoř (TCP), které je od roku 1997 zařazeno do sítě škol MŠMT.

Od svého počátku se TCP zaměřuje zejména na současný tanec, v němž své studenty vzdělává, což logicky vyplývá z jeho zmíněných kořenů. Vedle praktického tanečního vzdělání (taneční techniky a jejich vybraný repertoár), jehož úkolem je ze studentů vytvořit budoucí interprety, je kladen zvýšený důraz na jejich znalosti jak v uměnovědných, tak všeobecných předmětech. Ideální absolvent by pak díky tomu měl být nejen tanečníkem-praktikem, ale rovněž teoretikem svého oboru, schopným současně rozšiřovat své znalosti dalším studiem na vysoké škole.

Vzdělávací koncepci TCP silně podporují tzv. kabinety – aneb určité principy přístupu k výuce a její aplikaci. První z nich, metodický (fungující soustavně již od 70. let), studuje a shromažďuje linie scénických tanečních oblastí a snaží se o jejich efektivní propojení. Dramaturgický kabinet je poté úzce propojen zejména s prací dvou školních souborů, které hrají podstatnou roli ve výuce a formování absolventů.

Balet Praha Junior byl založený roku 1999 pro studenty 5.–8. ročníku, Baby Balet Praha vzniknul roku 2004 pro studenty 2.–4. ročníku. Oba soubory zajišťují svým členům jednak jevištní uplatnění, starším studentům pak rovněž dávají možnost načerpat zkušenosti nutné pro fungování zázemí a zákulisí představení. Žáci se totiž významnou měrou podílejí na všech složkách, které provázejí přípravu i realizaci divadelní inscenace – od práce se světly a zvukem přes marketing a produkci akce po získání zpětné vazby, s čímž pomáhá školní studentská umělecká agentura Mezinárodní centrum tance. Zmíněné soubory plní svou aktivitou po celé republice cíl rozšířit povědomí o tanci i do regionů, které např. nedisponují stálou tanečně divadelní scénou, stejně jako jejich vzdělávací programy, přibližující vývoj tanečního umění a jeho šíři, představují obor jako takový.

Po celou svou historii TCP spolupracuje s mnoha zahraničními tanečními institucemi od Barcelony a Londýna přes Paříž, Řím až po Budapešť. Od roku 2004 je součástí European Dance Academy, která spojení mezi evropskými tanečními akademiemi umožňuje. V umělecké sféře studenti nacházejí uplatnění nejen v rámci zmíněných školních souborů, ale spolupracují např. s Pražským komorním baletem či Baletem Jihočeského divadla.

Profilem by měl být absolvent TCP komplexní, vzdělanou osobností s otevřenou myslí (ostatně zřejmě jako každý student vycházející ze školy humanitního zaměření), schopnou tanec interpretovat i reflektovat, stejně jako jej zaštítit. Zda a nakolik se vše projevuje na výsledném produktu, je možné samostatně zhodnotit během pravidelných studentských a absolventských představení. To nejbližší se koná 8. června ve Stavovském divadle k oslavě 25. jubilea.