Festivalovou přehlídku odstartovali ve středu dopoledne v Kulturním centru Cooltour Lukáš Karásek a Florent Golfier ze souboru tYhle. Do Ostravy s sebou již podruhé přivezli inscenaci Tešlon a Frkl, která se soustředí hlavně na fyzické možnosti lidského těla. Řeší přitom vztah dvou osob, které spolu nejprve dravě zápasí, postupně si k sobě však nacházejí cestu a nakonec končí ve vzájemném souznění jako jedna bytost. Představení, z něhož doslova stříkaly pot a testosteron (dokonce i zvukovou kulisu si vytvářeli sami performeři nárazy, oddychováním a jinými fyzickými projevy), bylo určeno pro školy, a tak se v hledišti sešly především mladší ročníky. Studenty konzervatoře doplňovali ale i žáci základních škol, včetně těch nejmenších z prvního stupně. O to milejší bylo pozorovat jejich nadšené reakce, když se Lukáš s Florentem na jevišti pořádně opřeli do svého řemesla. Náročné akrobatické kousky malí diváci odměnili zaujatými pohledy i obdivným „jéé“ a není pochyb o tom, že představení v některých z nich zaselo touhu věnovat se v budoucnu umění, které právě zhlédli. Po skončení představení pro ně byl v předsálí připraven rukodělný workshop, ze kterého si děti odnášely památku v podobě vyřezávaného talismanu nebo notýsku s festivalovým motivem.
Odpoledne se neslo v duchu diskuse s performery. Počasí festivalu zatím přálo, a tak se debatující skupinka přesunula na deky před kulturní centrum, kde mohla během příjemného povídání s mladými akrobaty nachytat také trochu bronzu. Mezi přítomnými opět nechyběli mladí tanečníci z konzervatoře a bedlivě naslouchali radám Lukáše a Florenta, kteří mluvili hlavně o odlišnostech práce s choreografiemi v interiéru a exteriéru i o svých aktuálních projektech.
Vrchol prvního dne přišel se sedmou večerní. V tu dobu už dychtivý dav diváků čekal na premiéru představení Šárky Bočkové a Vojtěcha Fülepa s názvem 3CM (čti: tři centimetry), které vznikalo v koprodukci s Kulturním centrem Cooltour. Kořeny představení sahají až do léta roku 2014, mezitím prošlo řadou modifikací, a to i díky režijní spolupráci s finským režisérem Maksimem Komarem.
Ředitelka festivalu Jana Ryšlavá proto nenechávala příchozí dlouho čekat, popřála jim intenzivní zážitek a otevřela brány do hlediště. Diváci procupitali (tentokrát přímo scénou) na svá místa a sálem se rozezněly první tóny živé hudby. Otevřel se jim pohled připomínající tak trochu výjev z Exupéryho Malého prince – Vojtěch v plátěné vestičce tam se slovy: „Roztáhni křídla a leť,“ promlouvá ke květině. Z jeho projevu čiší trochu naivita, trochu romantika, trochu komičnost, celá scéna ale diváka jako by hladila po duši. Pak už se objevuje i Šárka Bočková, která představuje Vojtěchovu vysněnou, leč nedosažitelnou ženu vznášející se v oblacích. Na visutých žebřících, sítích, lanech či obruči předvádí mistrné akrobatické kousky, při kterých se tají dech. Pozoruji své „kolegy“ v hledišti a vidím, že stejně jako mně i jim ve tváři probleskuje potěšení z pohádkové výpravy představení. Spokojená je evidentně i nejmladší účastnice večera. Dvouletá divačka se zaujetím sleduje dění na scéně, a spontánně ho dokonce komentuje. Když se Vojtěch snaží odlepit od země a vyskočit za svou „Vysněnou“, rozeznění se sálem povzbudivé: „Hopi, hopi!“, což ještě přidává na celkovém rázu poetické atmosféry.
Po 45 minutách je konec. V hlavě se nám znovu promítají komické scény, kdy Vojtěch běhá s rozprašovačem vody a zběsile stříká kolem sebe, i obrazy Šárky ladně se pohupující ve výšinách. Diváci, jimž stále ještě ulpívají na tvářích potutelné úsměvy, odměňují performery dlouhotrvajícím potleskem.
Ti, kdo po zlatém hřebu prvního festivalového večera ještě nebyli dostatečně nasyceni zážitky, akrobacií a tancem, zůstali vzhledem k přízni počasí na „místě činu“. Do májového večera zněly rytmy ze setu DJ Dr. Zeppelina. Několik desítek festivalofilů zamířilo s občerstvením a džbánky drinků s tanečními názvy se usadit na deky pod širým nebem a nasávat atmosféru i vůni všudepřítomných šeříků.
S festivalovým dnem No. 1 jsme se loučili spolu s ostravskou kapelou mladých herců Apatyka, která pod korunami mohutných kaštanů hrála k poslechu až do nočních hodin.
Psáno z prvního dne festivalového dění 25. května 2016, MOVE fest 2016, Kulturní centrum Cooltour, Ostrava.
Tešlon a Frkl – pohybová setkání třetího druhu
Autor a režie: Lukáš Karásek
Světla: Martin Čepec Holoubek
Kostýmy: Stella Šonková
3CM
Režie: Maksim Komaro
Koncept: Šárka Bočková a Vojtěch Fülep
Hudební spolupráce: Ondřej Malý, Jiří Hanus a Martin Dytko
Produkce: Lucie Špačková
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?