The Elephant in the Room, Edgar’s Echo – Sloni pod šapitó a Alenka v říši Krepska

Jednou z hvězd letošní Letní Letné byl bezesporu Cirk Le Roux, který přivezl představení The Elephant in the Room. Název odhaluje hlavní pointu celého představení. Mít slona v pokoji znamená něco skrývat jako nějaké tajemství, nebýt úplně fér… A v tomto případě není fér jediná žena čtyřčlenného týmu, která je čerstvou novomanželkou, a přesto se již ve svatební den snaží svého muže otrávit. Za celých pětasedmdesát minut se jí to nepodaří, jak už to v tragikomických příbězích chodí, omylem sprovodí ze světa někoho jiného.

7. 9. 2016 recenze

The Elephant in the room. Foto: Francesca Torracchi.

Autor Lucie Břinková

Představení se rozvíjí relativně pomalu, a protože je inspirované filmem noir, vše je laděno do poetiky třicátých let: kostýmy, nábytek i doplňky – ocitáme se v slavnostním salonku a za zavřenými dveřmi je slyšet ruch z velkého sálu, kde se bujaře oslavuje svatba. Aby byla navozena patřičná atmosféra filmového snímku, nechybí počáteční ani závěrečné titulky. K filmu odkazují také svižné přechody, jakoby střihy. Ty jsou, bohužel, někdy tak strašně rychlé, že v některých momentech budí dojem zmatenosti a až přílišné překombinovanosti, takže je opravdu velmi náročné sledovat jednotlivé nuance příběhu.

Charaktery postav jsou jasné. Novomanželka (Lolita Costet) chce svého partnera (trošku naivního siláka v podání Yannicka Thomase) otrávit, neschopný, až komický sluha (Gregory Arsenal) se snaží zalíbit svému pánovi i nové paní a malý elegán se nebojí lovit jak v ženských, tak mužských řadách. Své povahy si jednotlivé postavy udržují, i když dělají těžkou akrobacii. Nejdřív to vypadá, že kromě nošení se na ramenou a několika rafinovaně provedených stojek a přemetů nic moc jiného neuvidíme, ale Cirk Le Roux vše dávkuje postupně a polehoučku tak odkrývá, co vše má ve své pohybové zásobě.

Nejpoutavější je scéna odehrávající se pod asi dvaceti stínítky, která jsou snesena na lankách půl metru nad zem a mezi nimiž tančí trojice mužů s rozdílnými povahami. Zde však fungují jako jeden celek. Tento výjev v sobě nese jemnost i mužnost zároveň, kde performeři dokázali, že jsou i velmi dobrými tanečníky.

Finále tohoto představení pak tvořily neuvěřitelné artistické kousky na tyči. Spouštění se dolů, šplhání nahoru (jeden přes druhého), seskoky a vruty. Báječná podívaná.

Ačkoli jsou aktéři skupiny Cirk Le Roux bezesporu skvělí akrobati, tanečníci i herci, jejich představení obsahující koláž filmu, divadla, cirkusu i výtvarné složky chvilkami působilo nepřehledně. Na druhou stranu, pokud jste se nesnažili přesně sledovat danou linii, mohli jste si užít nádherný poetický cirkus plný skvělých nápadů a výkonů. A kdo nakonec omylem vypil ten pohárek sektu s příchutí jedu? Elegán usilující za každou cenu o lásku.

Letošní Letní Letná nabízela ve svém programu také inscenaci Edgar’s Echo souboru Krepsko, který se v dramaturgii festivalu neobjevuje poprvé. Krepsko je známé především svojí poetikou, která je vytvářena kompilací různých jevištních forem, jako je loutkové divadlo, akrobacie, pohybové a taneční divadlo a autorská hudební produkce.

Nejinak je tomu i v tomto představení, které je volně inspirováno jak životem Lewise Carrolla (původním jménem Charles Lutwidge Dodgson), tak samozřejmě i jeho nejslavnějším dílem Alenka v říši divů. Vzniká tak vtipná a poutavá koláž, kde hlavními postavami jsou holčička Alenka, muž Charles, tedy Lewis Carroll a králík – ať už jako velká loutka lidských rozměrů, nebo plyšová hračka sedící na polici u dveří do domu.

Je to vlastně takový pokus toho, jak by to vypadalo, kdyby se autor potkal se svojí vymyšlenou pohádkovou postavou, a tak trochu určoval směr v jejím bájném putování. Proto se do snové krajiny dostává i velmi podivný léčitel koktavosti (Lewis Carroll trpěl koktavostí) a Charlese vyléčí vytažením dlouhé nitě z jeho hrdla, kterou pak sám sní. Stejně tak se do příběhu Alenky promítá Carrollova záliba ve fotografování a v četbě. Nejsilnějším motivem jsou Carrollovy záchvaty migrény s aurou, což přesně odpovídá syndromu, kdy malé předměty se při jejich pozorování několikanásobně zvětšují. A tak se zde objevuje malý i velký králík, přerostlá žába, květina expanzivně se plazící do všech míst vytvořené scény, do toho se mísí další zápletky, například královny i jistého fousáče, kteří v závěru rozjíždějí na jevišti vtipnou a bláznivou show a pak také uvězní Alenku na houpajícím se zavěšeném stole.

Jakkoli se může zdát, že představení je plné roztodivných a nesourodých symbolů, a i když nejste obeznámeni s příhodami Alenky a životem Lewise Carrolla, stejně jste uneseni z reality do snového světa plného iluzí a bláznivých činů. Inscenace má totiž smysl, je vizuálně i pohybově originální a zajímavou podívanou.

Krepsko je opravdu mistrem skloubení všech možných prostředků. Dokonce umí vyčarovat mračna a oblohu, do které si Alenka vylézá pro svůj očekávaný dopis. Klobouk dolů.

Psáno z představení 23. srpna 2016, festival Letní Letná, a z pražské premiéry 25. srpna 2016, Divadlo Archa.

Letní Letná
18. srpna–4. září 2016
Praha – Letenské sady, Divadlo Archa

The Elephant in the Room
Koncept: Cirque Le Roux
Režie: Charlotte Saliou
Choreografie: Brad Musgrove
Hudba: Alexandra Steliski
Kostýmy: Chamone Productions – Emily Ockenfels, Clarisse Baudiere
Světla: Herve Dile
Premiéra: 2014

Edgar’s Echo
Režie: Linnea Happonen
Light design: Kauri Klemelä
Hudba: Mayim Alpert
Scéna a masky: Kristel Maamägi
Výroba loutek: Roman Chauzov a Laura Hallantie
Česká premiéra: 25. srpna 2016