Tentative approaches to a point of suspension – Zastavení v nekonečnu

Svérázný tanečník, akrobat a choreograf Yoann Bourgeois působí již delší dobu v Grenoblu v Centre chorégraphique national spolu s Rachide Ouramdanem. Ve svých kompozicích se dlouhodobě zabývá rešerší rovnováhy, překonáváním zákonů setrvačnosti. Pokouší se přiblížit momentům zastavení, zastavení v čase a v pohybu a zároveň před sebe klade velké překážky. Vymýšlí nejen koncept, ale i náročnou scénografii.

27. 6. 2019 recenze

Tentative approaches to a point of suspension (Marie Vaudin). Foto: Vojtěch Brtnický.

Autor Marcela Benoni

V inscenaci Tentative approaches to a point of suspension (Pokusy přiblížit se k mrtvému bodu) spolupracuje s hudebnicí Laure Brisou. Ta hraje na harfu, zpívá i mixuje hudební témata především z Metamorphosis 2 Philipa Glasse. V tanečních duetech Yoanna Bourgeoise doprovází tanečnice Marie Vaudin.

Na ploše Malé dvorany Veletržního paláce jsou instalovány tři rozdílné scénické konstrukce se zvláštní technologií. Diváci stojí a přecházejí volně v prostoru. Po krátkém hudebním úvodu začíná produkce na prostřední dřevěné čtvercové scéně. Ta se pomalu roztáčí, pak je tempo rotace rychlejší. Marie Vaudin sedí na kraji blízko židle, pomalinku se na ni přesouvá, vstává, leze na ni a následně se vyklání již bez opory proti setrvačnému pohybu. I když stojí a zdánlivě nedělá nic, musí ji to stát velké úsilí i vnitřní ukázněnost.

Další část se rozehrává na dalším čtvercovém prostoru. Je uzpůsoben tak, že se houpe, nepravidelně naklání, až se převrací na tu či druhou stranu, a Bourgeois se svou partnerkou se přes dlouhý a napínavý boj se setrvačností a s nejistým kývajícím se povrchem konečně dostanou k sobě, ke stolu a k židlím. Jejich pohyby jsou vlastně všední a jednoduché, avšak vyžadují opět neustálé soustředění. Podobné je to na dalším povrchu, který se však prudce točí, jako točna ve velkém divadelním prostoru. Každý, kdo na točně někdy byl, ví dobře, jak je to náročné a jaké efekty vytváří pohyb po a proti směru otáčení .

Aktéři jdou, běží, naklánějí se, chtějí se opět a zase k sobě dostat, ale přes ubíhající čas a tempo rotace se jim to nedaří. Už jsou téměř u sebe, ale neúprosně rychlý pohyb je smete. Chvílemi připomínají krasobruslaře, kteří v dynamickém klouzavém pohybu také využívají „ujíždějícího“ ledu pod sebou.

Vystupňované napětí a nejvyšší progres inscenace představuje poslední scéna se schody a nikam nevedoucím schodištěm. V základu vyvýšené jevištní plochy je skrytá trampolína. Yoann Bourgeois je tady sám. Snad chce někam odejít, překonat hranice, přiblížit se nemožnému. Padá po hlavě a přes záda do propasti, která ho vymršťuje do extrémní výšky a zpátky do reality. Dělá salta, kotrmelce, na pevném povrchu nabere sílu, otočí piruetu a opět střemhlav letí do bezedné díry. Tady zůstává rozum stát, jak je možné to fyzicky dokázat. Bez zbytečných efektů, které by možná provázely představení nového cirkusu, se tady odehrává drsný okamžik mezi životem a smrtí, je zastavením ve vzduchu, v oblacích či nekonečnu. Zastavením okamžiku. Tato zvláštní produkce je skutečnou událostí festivalu. Výkon až neskutečný. Bravo!

Psáno z představení 21. června 2019, Malá dvorana Národní galerie, Veletržní palác.

Tentative approaches to a point of suspension / Tentatives d'approches d'un point de suspension
Koncept, scénografie, inscenace: Yoann Bourgeois
Hudba: Laure Brisa
Zvuk: Antoin Garry
Světla: Jéremie Cusenier
Kostýmy: Sigolene Petey
Tančí: Marie Vaudain a Yoann Bourgeois
Produkce: Compagnie Yoann Bourgeois, CCN2 Grenoble Yoann Bourgeois a Rachid Ouramdane
Premiéra: 2017