SHAPƎ, Tváří v tvář – Nové projekty platformy Nová generace

V divadle DISK začala nová řada večerů Nové generace, platformy pro prezentaci tvorby studentů choreografie a nonverbálního divadla pražské HAMU, kteří díky ní mohou získat potřebnou jevištní praxi. V rámci prvního večera 2. října 2022 diváci shlédli choreografii pro sedm interpretů SHAPƎ Adély Kašparové, studentky prvního ročníku magisterského programu. Druhé dílo, Tváří v tvář, vytvořila Anna Kroupová, studentka třetího ročníku bakalářského programu.

SHAPƎ. Foto: Michal Hančovský.

SHAPƎ. Foto: Michal Hančovský.

Velká party

Choreografie SHAPƎ využívá především street dance. V doprovodu výrazné a silně rytmizované hudby, kterou pro krátkometrážní inscenaci složil Adam Egyházi, se v duchu tohoto tanečního stylu po prostoru pohybuje spontánně a volně sedm tanečníků jako jedna gangsterská parta. V dynamickém a s hudebním doprovodem dokonale spjatém tanci si každý z nich tvoří vlastní osobité vyjádření. Choreografické prvky působí improvizovaně a nahodile, jsou však precizně promyšlené. Tři dívky a čtyři chlapci ve volných trikách a kalhotách tančí v hloučku nebo každý zvlášť. Libovolně klouzají po zemi a létají po parketu v přesné rytmické symbióze. Taktizují, soupeří a soutěží, aby se pak opět spojili v jedno harmonické, geometrické a synchronně sehrané těleso.

Právě geometrie je důležitou inspirační vrstvou choreografie. Prosakuje na povrch i díky projekcím, které pro SHAPƎ na míru vytvořil student Institutu intermedií ČVUT Ondřej Tyle. Využil videomappingu, který jednoduchými a významově údernými obrazci doplňuje, stmeluje i utužuje energické dění na scéně, jež celkově připomíná jednu velkou taneční party.

Inspirace urban stylesstreet dance otevírá každému z performerů okno do jeho vlastního originálního světa. Na parketu neexistují žádné předepsané prvky nebo vazby, každý zkrátka může tančit tak, jak to cítí. Tanečníci se vzájemně podporují, baví, vedou dialog a sdílí společnou vášeň a nadšení. Hlavní je vědomí, že každý z nich patří do přítomné komunity. To vytváří téměř spirituální význam – komunita přesahuje jednotlivce a hypnotický rej v rychlém rytmickém tempu nenechá sedět v klidu na židlích ani diváky. Hlasité beaty doslova pohlcují vše kolem sebe. Nakonec tak zbývá jediné – nechat se unášet podporou okolí a přitom zůstat sám sebou.

Tváří v tvář. Foto: Anna Benháková.

Rub a líc

Druhé dílo večera, Tváří v tvář od Anny Kroupové, se zabývá otázkou identity. Kostýmy a velké hlavové masky vytvořila studentka UMPRUM Barbora Kotěšovcová a atmosférickou, inervující hudbu přímo pro choreografii složil student Katedry skladby HAMU Tobiáš Horváth.

Kroupová se inspirovala obrazy současného italského surrealistického malíře Agostina Arrivabeneho. Vizualita nás přesouvá do říše nemající žádný čas, hranice ani fyzikální zákony. Ocitáme se v jakési místnosti bizarních kuriozit. Hned v úvodu se představí žena oblečená do světlého spodního prádla. Za doprovodu zvuku hustě dopadajících kapek deště se pomalu pohybuje kolem tří vertikálních desek symetricky rozmístěných na jevišti. Své tělo i tvář za ně občasně skrývá, aby se po chvíli zase objevila. Tuto tajemnou bytost zpodobňuje performerka bez masky, divákům se dává plně na odiv a tlumené podsvícení podtrhuje křivky jejího těla. Dokonale harmonický obraz naruší tanečnice s velkou maskou na hlavě. Za doprovodu mysteriózních zvuků se postupně přidávají další dívka a chlapec s maskami, které nakonec mají všichni přítomní.

Atmosféra je napjatá a plná očekávání. Tváře tanečníků jsou zakryté a jejich těla tak vystupují do popředí ještě výrazněji. Černé masky vyvolávají dojem, že čerpají z mytologických příběhů a zobrazují transformační proces. Jako by se v nich vnitřní utrpení prostřednictvím snu nebo božského zásahu přeměňovalo v touhu po uzdravení. Performeři tvoří synchronní čtyřčlennou skupinu, kterou vždy jeden z nich vede. O tom, kdo a v jaké masce to bude, ale rozhoduje náhoda. Jako by to celé byla hazardní hra nebo hra v kostky.

V průběhu času se pohyby zrychlují, zvýrazňují a zostřují. Tanečníci se dostávají do animálního víru, kdy každá maska je vůdcem své imaginární smečky.

Zdá se však, že boj o moc neprobíhá mezi aktéry, ale mezi maskou a tím, kdo ji nosí.

Krátkometrážní inscenace Tváří v tvář zkoumá vztah mezi maskami a aktéry, dráždivou hru pravdy a zdání mezi nimi a to, zda je vzájemný dialog mezi maskou a tváří možný.

 

Psáno z představení 2. října 2022, divadlo DISK.      

 

SHAPƎ
Choreografie: Adéla Kašparová
Interpretace: Natálie Skotáková, Anežka Hrabánková, Terezia Hrabánková, Adam Capouch, Tadeáš Chmel, Alexandr Veselý, Jan Novotný
Hudba: Adam Egyházi
Scénografie a kostýmy: Ruslana Basenko
Produkce: Barbora Koťová, Jakub Drda
Projekce: Ondřej Tyle
Partneři projektu: Institut intermedií ČVUT, Taneční škola B-Original

TVÁŘÍ V TVÁŘ
Choreografie: Anna Kroupová
Interpretace: Jaroslav Lambor, Magdalena Junková, Barbora Ptáčková, Vladlena Klimek
Hudba: Tobiáš Horváth
Kostýmy a masky: Barbora Kotěšovcová
PR fotografie: Ekaterina Fonina
Pedagogické vedení: Mgr. Bohumíra Eliášová, Ph.D.

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 1x

Témata článku

Adéla KašparováAnna Kroupová

Tanec

Nová generace

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: