Mikrosvěty. Foto: Darja Lukjanenko.
Inscenace se odehrávala ve Studiu ALTA, všichni tři aktéři se s příchozími vítali prakticky ve dveřích a odváděli si je do připravených mikrosvětů. S rukou naznačující mikroskop před okem celá skupina diváků pak vystoupala do druhého patra do prostorné chodby se skrytými poklady. Ukrývaly se již na schodech, ale všimli si jich jen velmi pozorní návštěvníci. Ostatní je začali vnímat až nahoře na chodbě. Zde čekal děti i dospělé první úkol – sesbírat všechny viditelné mikroobjekty, jako například pecky od třešní, kamínky, malé klacíčky, oříšky, stébla trávy, mech a další miniatury do krabice, kterou držel Václav Kalivoda. Obě performerky pak pomáhaly dětem s hledáním a motivovaly je k pohybové hře.
Samotné představení pracovalo dokonce i s různými mikro hudebními nástroji viditelně rozprostřenými na jedné straně jeviště. Tanečnice vyprávěly jemný a poetický příběh snad o panáčkovi, skřítku žijícím v mikrosvětě, o objektech, které ho obklopují, a o vzájemných vztazích. Skřítka metaforicky znázorňovaly dva neposedné prsty střídavě obou interpretek, které neustále přebíhaly z jednoho těla na druhé. Obě se bez přerušení kontaktu vlnily prostorem, aby panáček nikde nemusel skočit z útesu.
Nešlo o žádné taneční kreace, jen o plutí prostorem a hru s kontaktem. Hravost jiskřila tanečnicím z očí, veškeré jejich pohyby vycházely z přirozené pohybové hry, z kontaktu mezi nimi i objekty. Na jemnou a pohádkovou hudbu procházely útulným, ale velmi malým prostorem plný miniatur. Součástí bylo i lehce kouzelnické číslo s kamínky, které se různě někde přichytily, pak spadly, některé zmizely a jinde se objevily, třeba v ústech, v ruce, na hlavě.
V závěru inscenace se do hry opět vrátila krabice s poklady. Otevírala se však se zářivým jasem a vykukovaly z ní mechy, klacíky, kamínky, ze kterých tvůrkyně stavěly krásný domeček pro skřítky. Netrvalo dlouho a malí diváci se zapojili do akce, a tak začal happening, který si postupně všichni užívali. Každá skupinka dostala svoji krabici s pokladem a nechávala se unést až do úplného závěru, kdy se performeři objevili v zadním výklenku a poklonili se.
Inscenace je spíš pohybově-vizuální hrou, doplněnou o hudbu na míru. Pohyby jsou autentické, ale ne nijak složité, vycházejí z konkrétně rozehrané pohybové hry. Vše působí přirozeně. Děti si v ní sice nezatančí, ale rozvíjí svoji fantazii a spontánní hru.
Jazmína Piktorová a Sabina Bočková přinesly (nejen) dětem touto inscenací velký smyslový zážitek, bezpečný a snový svět, v němž se mohou cítit svobodně, tvořivě a hrdě. A to bychom měly od dobrého dětského představení vždy očekávat.
Psáno z představení Mikrosvěty 31. 10. 2022 ve Studiu ALTA.
Mikrosvěty
Koncept: Jazmína Piktorová
Choreografie, interpretace: Jazmína Piktorová, Sabina Bočková
Dramaturgie: Mária Danadová
Vizuální spolupráce: Simona Gottierová
Hudba: Václav Kalivoda
Světelný design: Jiří Šmirk
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?