Hodinová performance nabídla divákům i kolemjdoucím zajímavou architektonickou instalaci, v jejímž jádru stojí silný, ale citlivý duet dvou atletických performerů, kteří jako stavební materiál používají své tělo. Prozkoumávají jeho hranice a možnosti a v interakci s monumentální dřevěnou konstrukcí. Za doprovodu živých perkusí a upravených elektroakustických kompozic Johna Cage a Iannise Xenakise vzniká nový, stále se proměňující objekt. Revoluční představy Le Corbusiera a Xenakise o instalaci vesmíru jsou reinterpretovány a znovu přiváděny do kontextu ve vztahu k přítomným městským budovám.
Duší celého projektu je Hygin Delimat, polský choreograf a performer žijící v Rakousku. Je uměleckým ředitelem souboru Body Architects a současně jeho hlavním choreografem i interpretem. Vystudoval současný tanec a taneční pedagogiku na univerzitě v Linci. Spolupracuje s umělci širokého žánrového rozpětí od současné kompozice přes vizuální umění až k novým médiím. Jeho partner v tanečním duetu je Elias Choi-Buttinger, který praktikuje bboying a breakdance.
Typicky mužská atletická fyzická performance
Ve volném prostoru jsou na zemi složeny dřevěné fošny trojího druhu – velké masivní, dlouhé středně široké a konečně barevné, nejkřehčí a nejlehčí. Černě odění performeři, z velké části složeni ze studentů ateliéru fyzického divadla brněnské JAMU, zahajují akci pomalým pohybem a interakcí se středně silnými hranoly. Vytváří z nich a ze svých těl kruh spojených bytostí.
V centru kruhu rozehrávají dva tanečníci svůj vesmírný příběh. Dramaturgicky vychází celé představení z jasně uchopitelné tematiky manipulace, souznění člověka s materií, hledání rovnováhy a zdolávání překážek. Tanečníci vytváří různě motivované duety. Ty jsou postaveny na hře vycházející pohybově z kontaktní improvizace, akrobacie a figur break dance. Těla se vzájemně proplétají, hledají vyvážení na zmenšujícím se prostoru a vytvářejí dlouhé výdrže v neuvěřitelně složitých skulpturálních dotycích. Často tak vznikají dramatické momenty, které působí jako souboj gladiátorů v římské aréně. V závěrečném obraze tanečníci zdolávají velkou dřevěnou konstrukci, visí hlavou dolů nebo naopak stojí vysoko nad hlavami diváků na rukou. Jejich výkon vyžaduje obrovskou sílu a soustředěnost. Nakonec se stavba převrátí a změní svůj pravidelný tvar. Dekonstrukce je u konce.
Sbor „černých“ performerů je chytře začleněn do akce. Bez nich by celé představení bylo chudé. V některých momentech přejímají pohyb ústřední dvojice, jindy samostatně a nezávisle dotváří a rozehrávají okolní prostor. Zapojují do architektonického rámce i okolní lavičky, kašnu, sochu koně a jejich zásluhou neočekávaně vznikají dřevěné skulptury. Hudební doprovod, který souzní s celkovou atmosférou, využívá různých bicích nástrojů – bubnů, kovových perkusí či paličkového nástroje připomínajícího xylofon – a umocní skvělý výsledný dojem.
Body Architects nabídli brněnskému publiku pohybovou, taneční a architektonickou instalaci s jasně promyšlenou dramaturgií, s mužskými atletickými akrobatickými těly, a oživili tak městský prostor originálním uměleckým představením.
Psáno z představení 4. června 2019, Moravské náměstí, Brno.
House Beating
Choreografie/Tanec: Hygin Delimat, Elias Choi-Buttinger
Design instalace/performer: Andreas Buttinger
Perkuse: Anna Maria Chlebus, Voland Székely
Performeři: Weng Teng Choi-Buttinger a studenti JAMU
Premiéra: 10. 10. 2015
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace