!GG! – Poselství o naději, lidské i tvůrčí svobodě

!GG! Foto: Agáta Dudková.

Opět na jevišti

Igor Vejsada je v baletním uměleckém světě dobře známou osobností. Byl výrazným sólovým tanečníkem na domovské scéně v Brně. Jeho temperamentní a charizmatické založení ho předurčovalo k rolím dramatickým a emotivním. Nikdy však nezůstal stát na místě, vždy toužil objevovat nové a nepoznané světy, o čemž svědčí jeho touha jít dál. Strávil dva roky v maďarském Gyoru u Ivana Markó, v Brně založil vlastní soubor Mladý balet, přijal angažmá v Kibbutz Contemporary Dance Company v Izraeli, tančil v německém Mannheimu. Po ukončení aktivní taneční kariéry se stal šéfem baletu v Ostravě a též aktivním choreografem. V současné době je baletním mistrem Pražského komorního baletu a asistentem choreografů.

Vždy ho to ale lákalo zpět na jeviště. V červenci 2021 u příležitosti pětašedesátých narozenin oficiálně ukončil svou aktivní taneční kariéru. S jevištěm se rozloučil představením Chvilka POEzie, v němž mu byla postava básníka E. A. Poea ušitá přímo na míru. Ale nikdy neříkej nikdy. Igor Vejsada je znovu na scéně v bytostně osobní performanci, v níž vychází z prožitků vlastní duše, hovoří o překážkách, které musel překonat, a přináší silné poselství. 

To mě vede k zamyšlení nad „stářím“ tanečníků obecně. Vzpomínám na dokonalá a naplněná díla NDT 3, na sólové veterány z oblasti moderního i klasického tance, jako byli např. Martha Graham, Merce Cunningham nebo Alicia Alonso, či nedávné projekty skupiny 42+PEOPLE. Hranice, kdy má tanečník odejít „do důchodu“, neexistuje. Má-li co publiku sdělit a využívá-li zkušenosti nabyté během let tvůrčí interpretační prací, už ví, co tělo umí a jak mu dovolí se vyjádřit.

V síti vzpomínek

Prostor brněnské Distillery se nachází ve dvoře nenápadného domu na Starém Brně. Sál je na první pohled nevlídný, chladný, odosobněný, s jedním vyšším hracím prostorem vykachličkovaným od podlahy ke stropu. A navíc v něm bývá dost velká zima i v létě, natož pak v prosinci. Je ale současně místem, které má svou magii. 

Na vyvýšené podestě sedí starý muž pohroužený do myšlenek podbarvených zvuky moře. Přichází černý zakuklenec bez tváře, rozestavuje dřevěné krabice, vyzývá některé diváky, aby se na ně posadili a stali se tak kontaktně součástí děje. Muž se začíná velmi zvolna až mysticky pohybovat, je zranitelný, postupně odhaluje nahou hruď a zve nás do svých vzpomínek. Objeví se náznaky cirkusu, fotografie Pierota, která odkazuje k Vejsadově slavné roli ve stejnojmenném baletu Zdeňka Pololánika. Můžeme obdivovat vlnící se pohyby starého klauna, který tančí naplno s maximálním zaujetím až do svého konce.

Defilují před námi jednotlivé střípky minulého i současného bytí. Spolu s Igorem zažíváme pocity nesvobody, která je určena důležitou rekvizitou – sítí. Tato síť má více významů. Symbolizuje člověka lapeného do sítě vzpomínek, je vztahem mezi dvěma aktéry, ale i konkrétním předělem svobody a nesvobody. Kromě toho jsou zde uvolněné momenty tančící duše, uvolnění a radosti.

Pod autorstvím konceptu projektu jsou podepsáni manželé Tereza a Lukáš Lepoldovi, kteří jsou k Igorovi Vejsadovi ve velmi blízkém osobním vztahu. Společně se nebojí ani použití mluveného slova, kdy jsme svědky rozhovoru hlavní postavy se sebou samým. Velmi přirozeně je tak vyjádřena touha po naději, ale i samota a strach. Vše působí velice lidsky a přirozeně. Jednotlivé scény se kaleidoskopicky prolínají. Zlé momenty blízké smrti a jakoby vstupu do podsvětí jsou vyjádřeny tancem dvou zakuklených mužů bez tváře, kdy se hlavní postava stává též stínem, hudba se rozostřuje, pokřivuje, postavy se vzájemně manipulují, až dojde k jejich úplnému propojení.

Silný příběh

Tanec, hudba a vizuální umění spojují performanci !GG! v jeden smysluplný celek. Igor Vejsada využívá všech svých tanečních zkušeností z oblasti butó, klasického baletu, současného tance i partneringu, kde mu je Michal Nagy v roli jeho neviditelného alter ega spolehlivým partnerem, který dokáže občas poodstoupit do pozadí, aby vzápětí vytančil nitro hlavní postavy. Autorem či autorkou hudební koláže je Lamina Fibra. Jedná se pravděpodobně o pseudonym umělce, který si nepřeje být zveřejněn. Nicméně jeho souznění s příběhem je absolutní. Využívá konkrétní zvuky, citace známých i méně známých hudebních motivů, které jsou různě deformovány a upravovány a vrcholí v silně útočícím americkém snu o svobodě.

Scénografie Jakuba Tajovského využívá projekcí abstraktních, náznakových i zcela konkrétních vycházejících vždy z nálady jednotlivých obrazů. Objevuje se zde syrovost a prázdnota pokoje, koláž se sochou Svobody a pohybující se stínohra. Vše dohromady včetně světelného designu Františka Kumhaly tvoří jeden harmonický celek. V závěru večera se znovu rodí člověk, objeví se tvář a muž se stává znovu tím, čím býval – člověkem, jenž potřebuje lidský dotyk, objetí, blízkost a naději. 

Autorům i interpretům se podařilo vytvořit dílo se silnou vypovídající hodnotou o příběhu jednotlivce-tanečníka, ale i nás všech, kteří jsme zažili období komunistického útlaku na vlastní kůži a mohli pocítit zcela konkrétní dopady nuceného omezení v osobních životech. Tvůrci tímto dílem vyjádřili i poděkování za to, že žijeme ve svobodě – prosté, lidské a opravdové. !GG! přineslo katarzi, dojetí i sounáležitost.

Psáno z premiéry 17. prosince 2023, Distillery, Brno.

!GG!

Koncept: Tereza Lepoldová, Lukáš Lepold

Performer: Igor Vejsada

Fraktál: Michal Nagy

Hudba: hudební koláž Lamina Fibra

Světelný design: František Kumhala

Scénografie: Jakub Tajovský