Carpet Diem – Maximální využití příležitosti

Ve čtvrtek 22. června 2017 se v ostravském Cooltouru odehrála premiéra taneční inscenace Carpet Diem. Po Snílcích a tanečním filmu Ostravica-Textilia: Luxury Memories se jedná již o třetí dílo produkované domácím, minulý rok založeným souborem MOVE Dance Company, který tímto výsostně profesionálním počinem pozvedl svou úroveň zase o něco výše. Zásluhu na úspěchu mají především oba choreografové a zároveň interpreti – umělecká ředitelka souboru Jana Ryšlavá a člen Losers Cirque Company Jindřich Panský –, kteří pod režijním vedením Jiřího Hajdyly předvedli samozřejmě působící výkony prodchnuté humorem a hrou s pohybem i prostorem.

1. 7. 2017 recenze

Carpet Diem (J. Ryšlavá, J. Panský). Foto: Petr Kiška

Autor Tereza Bernardová

Název nám prozrazuje mnohé. Rčení „carpe diem“, do českého jazyka překládané jako „užívej dne“, vybízí k maximálnímu využití momentálních příležitostí a díky vtipné slovní hříčce zde nalezneme rovněž slovo carpet – anglicky koberec. Ten je také jedinou rekvizitou inscenace a častým tanečním partnerem obou performerů.

Obdélníčky zátěžového koberce determinovaly pohyb, ale zároveň dávaly vzniknout novým netypickým tvarům a vytvářely prostor pro využití momentálních příležitostí. Tvůrčí tým byl rozhodnut tento materiál plně vytěžit, a vykrystalizovaly tak neotřelé pohybové momenty, variace a duety, které díky své technické, fyzické i herecké připravenosti dokázali oba tanečníci naplnit.

Představení otevíral obraz čtyř nasvícených chodidel stojících na koberečku. S postupným rozsvěcováním jeviště se z minimalistické hry nohou stalo zápasení o místo na vyznačené ploše, jež vyústilo v soutěž o vlastnictví koberečku vrcholící tanečním battlem. Performeři v této fázi zkoumali, jaké pohybové možnosti jim předmět jejich zájmu otevírá. Na koberečku se po jevišti klouzali, točili na něm piruety všeho druhu, předávali a posouvali si jej pod nohama a došlo také na skákání salta. Kousků koberce postupně přibývalo a vše pozvolně směřovalo k divácky efektní a technicky i koordinačně obtížné části postavené na tanci a párové akrobacii mezi políčky šachovnice poskládané z jednotlivých koberečků. V neméně působivé závěrečné části si jimi tanečníci vydláždili cestu, obdobu opičí dráhy, kterou pomocí rozmanitých zvedaček a pohybových vzorců procházeli. V závěru této cesty sbíral Jindřich Panský, se svou partnerkou na zádech, nohama jednotlivé koberečky, které si Jana Ryšlavá přehazovala přes hlavu. Jeviště se pomalu vyprazdňovalo, impulzů k pohybové akci ubývalo a světla zhasínala, což za vystoupením vytvořilo přirozenou a dobře čitelnou tečku.

I tento projekt je příkladem čím dál častější spolupráce tanečníků s umělci z oblasti činoherního divadla, kladně se projevující na dramaturgicko-režijní složce inscenací. Dramaturgie se soustředila na rozvíjení drobného motivu a dílo působilo uceleným a sebevědomým dojmem. Ač tvořili tanečníci pár, muže a ženu, neměl zde genderový rozdíl významotvornou funkci, což dotvrzoval i unisex kostým v podobě černých triček a kraťasů. Spíše jsme zde mohli nalézat vzorce známé z výstupů slavných komických dvojic. Ryšlavá byla neposedná a skotačivá, chvílemi také nevyzrálá provokatérka, zatímco Panský se jevil jako klidnější a rozumnější, který však na její hry přistupoval.

Oba performeři nám nepředstavovali pouze iluzi hry, ale doopravdy si hráli. Díky párové akrobacii a přesné práci s koberečky byli stále připraveni na akci, věděli, co vznikne a jak na konkrétní podněty přesně reagovat. Přitom si ale svou přítomnost na jevišti naplno užívali. Vzájemná živá interakce a komunikace diváky vtáhla do probíhajícího koncentrovaného dovádění, čímž se opět navracíme k tématu plně prožívaného přítomného dění – carpe diem.

Psáno z premiéry 22. června 2017, Kulturní centrum Cooltour.

Carpet Diem
Choreografie, námět a zápasení s koberečky: Jana Ryšlavá a Jindřich Panský
Režie a umisťování koberečků ve správný čas na špatné místo: Jiří Hajdyla

Z obyčejného tepichu nasvítí červený koberec: Pavel Vitt
Premiéra: 22. června 2017