Jan Kadlec se již od dětství se věnoval baletu. V šesti letech ho rodiče přihlásili do Baletního učiliště Národního divadla v Praze (dnešní baletní přípravka ND) k uznávané pedagožce Olze Páskové. Tam ztvárnil své první dětské role, Vojáčka v Louskáčkovi či Bratra Mášenky v téže inscenaci. V roce 1968 byl přijat do tanečního oddělení Konzervatoře Praha, kde studoval například pod vedením Miroslavy Vláškové moderní tanec, klasický tanec se scénickou praxí ho vyučoval Karel Lukšík. Na svém absolventském představení v roce 1976 zazářil v charakterní roli Rudovouse v baletu Labutí jezero a konzervatoř zdárně ukončil. V tomtéž roce byl angažován do baletního souboru Národního divadla v Praze na pozici sboristy. Zatančil si mimo jiné svatební pár v baletu Giselle či Escamilla v díle Vášeň. Úspěch Kadlecovi zajistila i role sebejistého, arogantního a podlého Tybalta v Romeovi a Julii choreografa Miroslava Kůry.
Povinnou vojnu strávil v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Další léta působil opět v baletu Národního divadla, tentokrát již na postu sólisty, kde mu partnerkou byla i Hana Vláčilová, jeho budoucí manželka. Mezi role nastudované v této druhé etapě ve zlaté kapličce patří titulní postava baletu Louskáček, Princ v Popelce, Alan a Colin v Marné opatrnosti, Smrt v Isadoře Duncan, Spartakus ve stejnojmenném díle, Basil v Donu Quijotovi, Modrý pták ve Spící krasavici či Macbeth v baletu téhož názvu a mnoho dalších. Kariéra Jana Kadlece je spjata s Národním divadlem, kde působil do roku 2001. Díky své profesionalitě a výjimečným výrazovým schopnostem se také dočkal řady ocenění. Za roli Kazatele v baletu Jennifer mu byla udělena Cena Českého literárního fondu 1988 a za interpretaci kabaretního tanečníka v inscenaci Někdo to rád… obdržel Cenu Thálie 1994.
Oslavenci přejeme všechno nejlepší, mnoho zdraví a radosti do dalších let!
Zdroje
Ambruzová, Olga: Balet a jeho osobnosti. Praha, Ježek 1999.
Holeňová, Jana (ed.): Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001.
Jan Kadlec [heslo]. In: Královské české zemské a Národní divadlo, založeno 1868. Soupis repertoáru od roku 1883. Web Archivu Národního divadla. Dostupné [on-line] na: archiv.narodni-divadlo.cz/dokument.aspx/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=381&pn=456affcc-f402-4000-aaff-c11223344aaa [cit. 18. března 2016].
Procházka, Vladimír (ed.): Národní divadlo a jeho předchůdci: Slovník umělců divadel. Praha, Academia 1988.
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem