Jak se s aktuální situací vyrovnávají čeští tanečníci v zahraničí?

Michal Krčmář, Markéta Pospíšilová, Jiří Bubeníček, Andrea Helander Kramešová, Petr Hastík, Tomáš Červinka.

Autor Josef Bartoš

Michal Krčmář (sólista – Finský národní balet, Finsko)

„Naše divadlo je pro všechny uzavřeno, nicméně se organizují dobrovolné baletní tréninky do maximálního počtu deseti osob. Osobně na tréninky nechodím. Vnímám to jako čas k regeneraci a odpočinku a myslím, že než se uskuteční první představení, jistě budeme mít dostatek času k přípravě. Už teď je například jasné, že sezóna Finského národního baletu skončila. Předpokládá se, že první představení se odehrají až na konci srpna, pokud vše půjde dobře. Kromě toho jsem měl účinkovat na scénách v Kazachstánu, Británii, Itálii a Lotyšsku, ale vše bylo vzhledem k pandemii zrušeno.

Aktuálně jsem doma s manželkou a dcerou, ven chodíme pouze na nákup toho nejpotřebnějšího. Zároveň se snažíme nehromadit zásoby, protože jsou určitě jiní, kteří zboží potřebují. Koronavirus nám připomíná, že jsme si všichni rovni, měli bychom se z této situace něco poučit o lidskosti, soucitu, a nepanikařit, protože to nikomu nepomůže.“

Markéta Pospíšilová (sólistka – Balet Monte Carlo, Monako)

„Dne 13. března nám šéf Jean-Christophe Maillot oznámil, že vzhledem k aktuální situaci ohledně Covid-19 je nucen dát nám čtrnáct dní volno, aby nás tak chránil a předešel možným rizikům. V současnosti se volno prodlužuje až do 15. dubna, zrušilo se turné v Německu a také dubnová premiéra v Monaku. Jsme neustále v kontaktu, poněvadž momentálně není vůbec jisté, kdy se vrátíme do práce. Zatím to totiž vypadá na mnohem déle. V Monaku totiž od středy 18. března platí karanténa. Vycházení z bytů je povoleno pouze za účelem nákupu jídla či venčení psů nebo potřebě zajít do lékárny. Máme tedy domácí přípravu a jeden z našich baletních mistrů denně vede dobrovolné lekce pilates online. Já například cvičím ,tyč‘ (tedy první část baletního tréninku) na terase.“

Jiří Bubeníček (choreograf na volné noze)

„Momentálně jsem měl být na měsíc v Tokiu. Měl jsem naplánovanou spolupráci s NHK, hlavní japonskou televizní společností, tvorbu nové choreografie a výuku na soukromé škole – to se zřejmě celé o rok posune. Moc jsem se těšil, protože jsme měli letět celá rodina. Ani u domluvených evropských projektů nevím, jestli půjdou podle plánu. Spíše je to teď takový velký otazník. A to nejen pro mne, ale pro celý divadelní svět.

Veškerý taneční svět se vlastně jako by přemístil na sociálně sítě. Je to takový nový druh domácího tréninku, jak si člověk může zacvičit s kolegy a udržet si nějakou tu kondičku. To mě docela baví. A konečně je i čas na věci, které člověk odkládal na neurčito, včetně času na rodinu.“

Andrea Kramešová (pedagožka Královské baletní školy, Švédsko)

„Opatření ve Švédsku jsou mnohem mírnější než v České republice! Divadla, společenské a sportovní akce jsou zrušeny, baletní soubor má dobrovolné tréninky, už se nic nezkouší. Kladou se zvýšené nároky na hygienu. Já musím chodit nadále učit, i když studentů mám vždy v řádu jednotek.

Vláda vyčkává, nechce zavřít vše. Když má člověk jen rýmu, musí zůstat doma. Jestliže mu je hůř, stejně ho neotestují, pokud nespadá do rizikové skupiny. Kapacity na to prý nejsou a zdravý, mladý člověk to prý zvládne. Mě spíše překvapuje, že nechtějí získat opravdová data.

Roušky nikdo nenosí. Lidé jsou rozděleni do dvou táborů. Někdo je s nařízením nespokojen, jiní se vším souhlasí a věří, že když se společnost promoří, vybudujeme si imunitu.“

Petr Hastík (tanečník na volné noze, Německo)

„Za poslední dva týdny se situace více vyvinula, a to jak po stránce finanční, tak i té umělecké/kreativní. Řada uměleckých institucí přichází s různými online platformami, kde se umělec může nějakým způsobem prezentovat. Taky řada kolegů nabízí přes Facebook online tréninky či různé diskuse, konzultace, vznikají zde i online festivaly. Já osobně stále pokračuji na vývoji vlastního projektu a veškeré potřebné věci řeším s kolegy přes video konference. Na druhou stranu zde panuje i určitá nejistota, jelikož velké množství projektů a představení je zrušeno a v tom lepším případě odloženo na neurčito.

Tady v Düsseldorfu se vláda konečně trochu rozhoupala a začala s kompezacemi ušlých zisků z projektů, které byly zrušeny. Smůlu ale zatím mají ti, kteří neměli uzavřenou žádnou smlouvu o dílo. Tady zatím nedošlo k žadné finanční výpomoci.

Zároveň každý umělec na volné noze je zde povinen být součástí speciálního sociálního systému, který se jmenuje Künstler Sozialkasse (KSK). Zde je nezávislý umělec oprávněn platit menší příspěvek (závisející na ročním příjmu) na sociální, zdravotní a důchodové pojištění než normální živnostníci mimo umělecký obor. Jde o to, že umělci mají mnohem nižší příjmy, než je tomu u jiných profesí. Momentálně jsem obdržel e-mail od KSK, kde nám dají jednorázový finanční příspěvek ve výši 2000€. Jedná se i o tom, že by umělci na volné noze dostávali finanční podporu po dobu šesti měsíců.“

Tomáš Červinka (tanečník – Norrdans, Švédsko)

„Norrdans je součástí Scenkonst Västernorrland, regionální kulturní instituce ve vlastnictví Västernorrland County Council a obce Sundsvall. Jsme podporováni také Švédskou radou pro umění a obcí Härnösand. V současné době následujeme opatření švédské vlády, jak se v tomto pandemickém období chovat. Obě naše tour ve Švédsku i Itálii byla zrušena. Připravovaná premiéra byla přerušena v polovině procesu včetně celého programu do konce sezóny. Nyní hledáme alternativní způsob, jak dostat taneční umění k lidem a pokračovat tak v našem poslání.“