Marilena Halászová. Foto Súkromná základná umelecká škola v Košicích.
Narodila se v Bukurešti, kde v roce 1953 absolvovala Hudební a taneční školu. Její pedagožkou byla Floria Capsali, žačka významného italského tanečníka a pedagoga Enrica Cechcettiho. V roce 1958 absolvovala Halászová i moskevský GITIS (Státní institut divadelního umění v Moskvě), kde studovala u Leonida Lavrovského nebo Rostislava Zacharova. Poté tam další dva roky působila jako asistentka. Po návratu do Československa byla choreografkou a pedagožkou baletu Slovenského národného divadla v Bratislavě (1961–1968) a vyučovala na tamní VŠMU (1961–1981). Následně se stala šéfkou baletu v Košicích (1969–1981), kde spolu s manželem Andrejem Halászem založila a vedla na konzervatoři taneční oddělení (1974–1981).
Mimo Československo vyučovala v letech 1981–1984 na Music and Ballet School v Bagdádu (uvedla tam na vlastní libreto první íránský balet Sindbád). Od roku 1984 vedla tréninky v Pražském komorním baletu, od roku 1986 vyučovala na Taneční katedře HAMU (od 1992 docentka) a krátce šéfovala baletu v Ústí nad Labem.
Jako choreografka používala prostředky klasického tance a využívala znalostí tzv. tradičních verzí baletních titulů. Z baletů nastudovala např. Kamenný kvítek a Fadettu (Jassy – Rumunsko, spolu s K. Tóthem, 1959; Košice 1971), Labutí jezero (1964, 1972), Spící krasavici (1970), Marnou opatrnost L. Hérolda (1975), Popelku (Plzeň 1993), Louskáčka (1978; Ústí nad Labem 1994), Dona Quijota (Ústí nad Labem 1996), Paquitu, Ples kadetů, večer Z pokladů Terpsichory (Ústí nad Labem 1998), Giselle (Košice 2000).
Uvedla i balety, ve kterých klasickou techniku obohatila novými výrazovými prvky, např. Skříňku hraček (1965), Carmen G. Bizeta/R. Ščedina (1974), Podivuhodného mandarína (1974). V její choreografii byly u nás poprvé uvedeny mj. balety Doktor Bolíto (1962, 1973), Dáma a chuligán (1967). Řadu z nich inscenovala ve spolupráci s Andrejem Halászem, např. Román o růži (1975), Proměny (1975), Dukelská poéma (1975), Cippolino (1979), Pavana za mrtvou infantku (1980). Jako choreografka spolupracovala se souborem SĽUK a na řadě činoher, oper i operet.
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 89–90.
mar
Až meditativní zážitek s minimalistickým výtvarným pojetím hry světla a stínu. Úžasné akrobatické výkony - první…Thin Skin – Křehkost kovových prutů