Zemřel tanečník a choreograf Jiří Nermut
zprávy
Jiří Nermut patří k nejvýznamnějším osobnostem českého baletního umění poválečné éry. Jako pro mnoho jiných i pro tohoto pardubického rodáka vedla jeho cesta k baletu prostřednictvím slavné Psotovy baletní školy. Kromě intenzivního studia baletu, studoval Jiří Nermut rovněž také na varhanickém a dramatickém oddělení Konzervatoře v Brně a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity francouzštinu a tělesnou výchovu. Snaha o maximální rozšiřování svého všestranného vzdělání, úsilí o dokonalý perfekcionalismus, příkladná životospráva – to všechno byly a jsou faktory, které provázely Jiřího Nermuta po celý život a výrazně ovlivnily jeho úspěšnou uměleckou kariéru. Jiří Nermut se stává jedním z pilířů sólistického vynikajícího Psotova souboru po Mistrově návratu z Ameriky. V té době se také soustavně začíná věnovat choreografii. Jako tanečník se mimořádně úspěšně prezentoval především v nejrůznějších lyrických a milovnických partiích jako byli Princové v Čajkovského Labutím jezeře a Prokofjevově Popelce, Václav v Bachčisarajské fontáně a především Romeo v Prokofjevově baletním zpracování slavné Shakespearovy tragédie. Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho sugestivní, výrazově i technicky dokonalé sólo Modrého ptáka v poslední Psotově inscenaci, jeho legendární Spící krasavici. Po Psotově smrti se stává Jiří Nermut choreografem a od roku 1955 šéfem baletu. Tuto funkci vykonává do roku 1961. Poprvé se jako choreograf představil brněnskému publiku na jevišti nynějšího Mahenova divadla nastudováním Borodinových Poloveckých tanců v červnu 1952 ve večeru složeném ze tří baletů. Následovala Chačaturjanova Maškaráda, Prokofjevova Popelka a zejména jeho výtečná inscenace Romea a Julie. První Nermutovou inscenací, kterou vytvořil ve funkci šéfa baletního souboru, byly Asafjevovy Plameny Paříže v roce 1956, s nimiž posléze soubor hostoval v Paříži. Do historie brněnského a českého baletu se Jiří Nermut jako choreograf vepsal především svým nastudováním původní premiéry pozoruhodného baletu Jaroslava Doubravy Don Quijote. Z moderního repertoáru uvedl v Brně Brittenova Prince ze země pagod, v němž rovněž ztvárnil titulní roli, Nikotinu a Signorinu Gioventù Vítězslava Nováka či Straussův Ples kadetů. V šedesátých letech odchází do zahraničí. Působil jako choreograf v rakouském Klagenfurtu a francouzském Nantes. Po návratu do Brna působil ještě nějaký čas v baletu zpěvoherního souboru a jako taneční pedagog. Po odchodu z divadla se po léta (až do roku 2011) s mimořádným elánem a aktivitou úspěšně věnuje výuce tance.
Zdroj: Národní divadlo Brno (M. Weimann)
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy -
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
recenze -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 5 dny
pierrot_le_fou
Romane, moc díky za tu první reakci. Cením si na ní zejména toho, že se pokouší otevřít prostor k rozmluvě o věci jako…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 12 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
Hana Polanská
Je škoda, že v článku není uvedeno, kdo za tím štěstím, že máme Hamiltona (a nejen jeho, ale i další dědice a ikony…Jakákoli jedinečnost. Julyen Hamilton zase v Praze