Labutí jezero - 11.02.1955, Miroslav Kůra (Princ), Jarmila Manšingrová (Odilie). Foto: Jaromír Svoboda. Zdroj: Národní divadlo
Miroslav Kůra se narodil v Brně roku 1924, v roce 1940 se stal členem baletního souboru Státního divadla v Brně a roku 1945 byl jmenován sólistou. Spolupracoval s I. V. Psotou. V letech 1941–1942 působil v německém divadle v Katowicích a v následujícím roce v Norimberku v rámci totálního nasazení. Po válce během vojenské prezenční služby v letech 1946–1948 vystupoval ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.
Předním sólistou baletního souboru Národního divadla v Praze se stal roku 1949. Významný český choreograf Saša Machov pro něho vytvořil mnoho pozoruhodných choreografií. S přestávkami působil Kůra tři desetiletí v Národním divadle v Praze, kde excelentně tančil Prince v Šípkové Růžence, Romea v Romeovi a Julii, Sólo v České suitě, Černého myslivce ve Viktorce nebo Prince v Labutím jezeře. V Národním divadle byl v letech 1974 až 1978 i šéfem baletu a léta choreografem.
V letech 1955–1956 studoval na slavné Akademii baletního umění Agrippiny Vaganové v Sankt Petěrburgu (tehdy Leningradu) pod vedením vynikajícího pedagoga Alexandra Puškina. V roce 1958 se podílel na přípravě a realizaci programu Laterny magiky při světové výstavě EXPO 58 a spolupracoval s Alfrédem Radokem.
Vystupoval a choreografie vytvářel v různých zemích: Španělsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Belgie, Polsko, Kolumbie, Maroko, Japonsko a mnoho dalších. Výrazně přispěl k rozvoji baletu v naší republice. Jeho první choreografií byl baletní triptych Rapsodie v modrém, Bolero, Petruška. Rovněž jako první u nás uvedl baletní představení Giselle v originální verzi podle Mariuse Petipy ve Státním divadle v Brně. Inscenoval mnoho baletních titulů, tvořil choreografie i pro operní, operetní a činoherní představení. Dále spolupracoval na televizních a filmových dílech jako například Ze života umělce, Víly (filmová adaptace baletu Giselle), Pas de Quatre (filmová adaptace baletu Labutí jezero) a mnoho dalších.
Miroslav Kůra získal za svůj život řadu uměleckých ocenění: Labutí jezero – 1969 Medaile d'Or, cena Vincenta Escudero (Španělsko); Romeo a Julie – 1972 Grand Prix, d'Italia of RAI (Itálie), za televizní inscenaci (choreografie); The Birds – 1978 Choreography Prize (Japonsko); The Nutcracker (Louskáček) – 1986 State Prize of The World Doctor Society (Itálie); 1995 Cena Thálie za celoživotní dílo.
Jeho manželkou byla emeritní primabalerína Jarmila Manšingrová, dcerou Jana Kůrová, rovněž úspěšná primabalerína.
Úspěchy Miroslava Kůry jako tanečníka i choreografa na scéně Národního divadla byly ceněny jak diváky, tak kritikou.
Čest jeho památce.
Zdroj: Národní divadlo
Kata Zagorski
Neprávem? Tak to som sa chvíľu snažila zistiť, či právem alebo neprávem, aj či bola právem alebo neprávem vrátená späť,…Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero