Byla technicky vyzrálou klasickou i moderní balerínou oduševnělého, žensky přitažlivého zjevu, výraznou osobností ostravského baletu padesátých a šedesátých let. Její taneční interpretace byly podle požadavku choreografa lyrické, s vnitřním prožitkem; byla ideální představitelkou osudových a dramatických hrdinek, z rolí jmenujme například tyto: Odetta-Odilie v Labutím jezeře (1952), Svanilda v Coppélii (1954), titulní role ve Sněhurce (1957), Sulamit v Legendě o Josefovi (1957), Kateřina i Paní Měděné hory v Kamenném kvítku (1958), Dívka v Podivuhodném mandarínovi (1961), titulní role ve Viktorce (1961), Julie v Romeo a Julii (1961), Desdemona v Othellovi (1963), titulní role v opeře Salome (1965), titulní role v Maryčce Magdonově (1967), Biljana v Ochridské legendě (1969) či Zarema v Bachčisarajské fontáně (1972).
Pavelcová se stala zasloužilou umělkyní v roce 1972 a v roce 2002 nositelkou prestižní ceny Thálie za celoživotní mistrovství.
Oslavenkyni přejeme všechno nejlepší a mnoho zdraví a radosti do dalších let!
Zdroj: HOLEŇOVÁ, Jana, ed. Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace