Redakce využila výzvy z Fondů EHP 2014–2021. Čeští redaktoři během těchto dvou let spolupracovali s kolegy z Norska, konkrétně s Geirem Lindahlem z Performing Arts Hub Norway a kritičkami Hildou Borchgrevink a Anette Therese Pettersen z iniciativy Performing Criticism Globally. Dalšími partnery se staly mezinárodní festivaly v Česku a Norsku, na nichž se konaly workshopy psaní pro začínající kritiky.
„Tušili jsme, že nás mezinárodní spolupráce v mnohém posune, ale velký zájem o taneční kritiku nás opravdu po každé otevřené výzvě překvapil," přiznala Lucie Hayashi, iniciátorka projektu. „To nám dodalo sebevědomí k větší otevřenosti vůči zahraničním autorům, jak na anglických stránkách webu, tak při přípravě Speciálního vydání,“ dodává.
Počátek projektu byl ovlivněn pandemií koronaviru, a tak se první aktivity konaly online. Psaní v době covidu se tak nevyhnutelně stalo také tématem panelové diskuse 15. června 2021, jíž se kromě českých a norských kritiků zúčastnili také britský kritik Sanjoy Roy píšící pro Guardian a Aerowaves a americko-francouzská kritička Marisa Hayes působící v Paříži (reportáž a záznam naleznete zde).
Na počátku července 2021 proběhl první workshop, a přestože se konal online uprostřed horkého léta, zájem uchazečů byl velký. Z pětadvaceti přihlášených bylo vybráno osm účastníků působících v různých koutech Evropy, kteří během tří dnů sledovali přednášky, videa, diskutovali a psali kratší i delší recenze. První workshop se setkal s pozitivními ohlasy účastníků i pedagogů, jimiž byli Petra Dotlačilová, Josef Bartoš a Anette Therese Pettersen. Texty vzniklé během tohoto a všech další workshopů jsou dostupné na anglické verzi Tanečních aktualit, v sekci Emerging critics.
V říjnu téhož roku následovalo další setkání, tentokrát v hybridní formě. Workshop a diskuse se konaly v rámci MOVE festu v Ostravě, jehož program se zaměřil na alternativní prostory pro tanec. Seminář tentokrát vedly kritičky z Norska, ovšem na dálku přes Zoom, zatímco osm účastnic a redaktorky TA se dostavily vesměs osobně, aby mohly sledovat představení. Téma workshopu zrcadlilo zaměření festivalu – účastníci si vyzkoušeli alternativní formáty kritické reflexe. Výsledky byly vskutku pestré, poetické a inspirativní. Druhá panelová diskuse, také v režii norských kritiček, se točila okolo tématu Tanec a slovo a pozvání přijaly ředitelka MOVE Festu Jana Ryšlavá a norská choreografka Mette Edvardsen.
Předposlední panelová diskuse byla uspořádána během České taneční platformy v dubnu 2022, kde se sešly české a norské kritičky s kolegy z Británie Sanjoyem Royem a Emily May. V diskusi moderované Lucií Hayashi si vyměnili zkušenosti ze své tanečně-publicistické praxe; mluvilo se nejen o psaní samotném, ale také o pracovních podmínkách, honorářích, komunikaci s umělci i čtenáři a tak dále. Záznam diskuse je možné zhlédnout zde.
Třetí workshop pod vedením lektorek z Norska Write/Move hostil festival KoresponDance na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Atmosféra letního Žďáru, představení v plenéru, pohyb mezi nimi a během nich inspiroval pět mladých pisatelek k často meditativním textům, zamýšlejícím se nad tělem kritika v tanečním díle.
Velké finále projektu se uskutečnilo v říjnu 2022 v norském Bergenu během festivalu Oktoberdans. Z neuvěřitelného množství 52 zájemců, kteří odpověděli na otevřenou výzvu workshopu, bylo vybráno pět účastníků z Francie, Indie, Itálie, Srbska a Norska. Třídenní seminář nazvaný Playing Dance Writing vedly redaktorky Tanečních aktualit Lucie Hayashi a Petra Dotlačilová. Na festivalu se zároveň konalo setkání evropské sítě tanečních kritiků Aerowaves / Springback Magazine, a tak měli všichni unikátní možnost seznámit se s touto komunitou a vyměnit si profesní zkušenosti. Hild Borchgrevink a Anette Therese Pettersen pak v tomto kontextu vedly panelovou diskusi na provokativní téma Working Slow, během níž se zpochybnily požadavky rychlé práce od kritiků, a naopak se diskutovalo o přínosech pracovního zpomalení. Kromě workshopu a diskuse se účastníci mohli zapojit také do aktivit během festivalu, například diskusní workshop pro kritiky More than one hat nebo seminář o dramaturgii v současném tanci, a samozřejmě zhlédnout všechna představení tohoto velmi nabitého festivalu.
Celkem prošlo workshopy v rámci projektu „Reflexe tanečního a pohybového umění v Evropě” dvacet šest účastníků z devatenácti zemí světa (přičemž podmínkou byla rezidence v Evropě): Austrálie, Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Indie, Itálie, Kolumbie, Lotyšsko, Německo, Rakousko, Řecko, Severní Makedonie, Srbsko, Španělsko, Norsko. Ohlasy účastníků, ale i lektorů a hostů diskusí byly velmi pozitivní – všichni vítali možnost vyzkoušet si něco nového, diskutovat na téma tance a psaní o něm, setkávání s novými lidmi, místy, umělci a jejich díly.
Tanečník a choreograf z Francie Robin Lamothe nešetřil superlativy: „Skvělý seminář, neuvěřitelná skupina a velká příležitost napsat si první taneční recenzi.“ Ivana Balabanova, choreografka a tanečnice ze Severní Makedonie, zhodnotila workshop následovně: „Naučila jsem se toho mnoho a věřím, že tato zkušenost bude pro mě velmi užitečná.“ Divadelní tvůrce a recenzent Richard Pettifer, původem z Austrálie, ale sídlící v Berlíně, ocenil „připravenost semináře a otevřenost spolupráce“. Mónica Jaramillo Sanjuán z Kolumbie, studující v Londýně taneční antropologii v rámci programu Choreomundus, doplňuje: „Bylo obohacující sdílet znalosti se všemi, toto setkání mi navíc dalo velmi potřebný impuls, abych se vrátila ke psaní.“
Petra Dotlačilová komentovala svou zkušenost z pozice lektorky: „Na každém workshopu se sešly zajímavé osobnosti ze všech koutů světa. Byli mezi nimi aktivní umělci, kritici, produkční, filozofka i taneční antropoložka, což přispělo k hloubce debat a různorodosti pohledů. I pro mě se jednalo o velmi obohacující a inspirativní zkušenost.“
Hild Borchgrevink na konto účastnic workshopu uvedla: „Pisatelky na mě skutečně udělaly dojem, zejména vzhledem k tomu, že jsme jim daly velmi málo času na to, aby psaly pro ně dosud zcela novým způsobem.“
Při závěrečném setkání v Bergenu se čeští a norští partneři shodli ve snaze pokračovat ve spolupráci a organizaci vzdělávacích a diskusních aktivit s ohledem na narůstající poptávku zájemců. V plánu jsou workshopy podobného formátu v České republice, ale i výjezdy redaktorů za zkušenostmi do zahraničí. Mezinárodní spolupráce také podnítila inovaci směřování anglické verze webových stránek Tanečních aktualit, která již nenabízí pouze překlady recenzí českých děl, ale cílí na to stát se evropskou platformou, kde se budou pravidelně objevovat recenze a reportáže z různých míst Evropy a z různých divadel a tanečních žánrů, od pařížské Opery po Bergen Studio souboru Carte Blanche.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace