Současný tanec konečně v České televizi
Film kombinuje dokumentární prvky s u nás nepříliš rozšířeným žánrem dance for camera – tedy způsobem snímání, kdy je tanec inscenován přímo pro kameru. Vznikají tak expresivní a silně emocionální sekvence, ve kterých je filmová řeč (úhly kamery, možnosti střihu atd.) rovnocenným partnerem choreografií.
Téměř osobní setkání s tanečními tvůrci z obou jmenovaných souborů je hlavní osou filmu. Soubory VerTeDance i Nanohach vznikly v roce 2004 a brzy se staly výraznými iniciativami, které za relativně krátkou dobu svého působení dosáhly na poli současného tance značného úspěchu v České republice i v zahraničí. Obě skupiny ve své tvorbě ztělesňují samotnou podstatu současného tance doplněnou o mezinárodní zkušenost, obrovské fyzické nasazení a neustálou touhu po hledání nových způsobů vyjadřování. Divák se tak prostřednictvím kamery dostává „za oponu“, po nebo před samotný čas představení, do zákulisí jejich běžného fungování.
Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=iQovqsS4Nd0
Taneční seskupení VerTeDance založily dvě ženy, choreografky, tanečnice, taneční pedagožky - Tereza Ondrová a Veronika Kotlíková. Jejich tvorba je rozkročená do mnoha stran a poskytuje tak filmu pestrost přístupů k současnému tanci. VerTeDance se zaměřují na vlastní choreografickou tvorbu. Pravidelně však zvou ke spolupráci zkušené zahraniční choreografy – Transforma (2010, Maya Lipsker (Izrael)).Jako jeden z mála souborů se VerTeDance zaměřují na pohybovou práci s dětmi a na taneční zpracovávání sociálních témat. V koprodukci s divadlem Archa tak VerTeDance vytvořily např. představení Emigrantes (2010), ve kterém tančí děti (např. arménský chlapec Eda Manukjan) společně s dospělými tanečníky.
Soubor také kombinuje současný tanec s divadelními přístupy. Velmi oblíbenou inscenací – choreografií na jeho repertoáru jsou i komediálně laděné Případy doktora Toureta (2009, r.: Anna Polívková).
VerTeDance jsou držiteli prestižního ocenění – Cena Sazky za objev v tanci z roku 2005 za choreografii Tichomluva. Tereza Ondrová se za roli paní Vltavské v choreografii Případy doktora Toureta stala Tanečnicí roku 2010.
Členy občanského sdružení a skupiny tanečního divadla NANOHACH jsou energičtí tanečníci, kteří vzešli z konzervatoře Duncan Centre. Patří mezi ně zejména Honza Malík (tanečník a produkční), tanečnice Lea Švejdová, Eliška Kašparová, Marta Trpišovská, Michal Záhora (choreograf a tanečník).Nanohach spolupracují s českými, ale zejména se zahraničními choreografy. Příkladem je např. velmi úspěšná choreografie Miluj mě (2009) v choreografii Nigela Charnocka. Kreativní prací s novými choreografy posouvají Nanohach možnosti tanečního výrazu.
Tvorba skupiny oceněna Cenou za nejlepší light design 2010 (Zločin a trest), Cenou SAZKY za objev v tanci 2007 (Portrét), Cenou za interpretaci 2007 (A. Caunerová v choreografii Portrét) a 2006 (L. Švejdová v choreografiích Struktury vratkosti a Synchronicity).
Obě skupiny vstupují často svými tanečními představení do veřejného prostoru. V tuto chvíli se rozvíjí jejich společný site-specific projekt Tour du café au lait, který vnáší tanec do pražských kaváren.
VerTeDance můžete naživo vidět např:
Emigrantes - 7. či 8.3. 2011 v divadle Archa, Praha
Transforma - 15.3. 2011 v divadle Ponec, Praha
Nanohach můžete naživo vidět např:
Synchronicity - 4. 4.2010 v divadle Ponec, Praha
BRUT - 19. 4. 2011 v divadle Duncan Centre Praha
DOTEKY TANCE
Námět: Karolína Párová, Veronika Lišková
Scénář, režie: Veronika Lišková
Kamera: Jan Hubač, Marika Pecháčková
Střih: Hedvika Hansalová
Hudba: Kristýna Kunová
Zvuk: Ivo Broum
© Česká televize, FAMU 2010
Václav Marcol
Známená to tedy, že pouze se znalosti klasického tance se absolvent uplatní špatně nebo dokonce vůbec? Učilo se dosud…Kristýna Slezáková novou ředitelkou Taneční konzervatoře Brno: Dnešní absolventi potřebují k uplatnění kompletní výbavu