„Připadá mi to jako včera, bylo to pár týdnů po narození mé dcery a já šla obhajovat vizi tanečního divadla. Moc jsem nevěřila, že by našemu menšinovému oboru dala radnice přednost, ale získala jsem významná doporučení z Evropy, znala příklady dobré praxe i tristní podmínky pro současný tanec u nás. Koncem léta 1998 se mi začala ozývat média, věděla dříve než já, že Tanec Praha uspěl. Byl to obrovský závazek, sehnat peníze na rekonstrukci a realizovat ji do tří let, ale podepsala jsem v září smlouvu, za pokus to stálo,“ vzpomíná Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha. A pokračuje: „Záhy jsem čekala druhé dítě, skoro vůbec nespala, dodnes nechápu, jak se nám to vše podařilo. Přesvědčit Ministerstvo financí o tak zásadní investici bylo nejtěžší, pak sehnat firmu, která rozjede stavbu na dodavatelský úvěr, sponzory na část investic… rozdělili jsme to na etapy a do pěti let pak měli i fasádu a základní divadelní technologie. Náš obor za těch 20 let zaznamenal obrovský boom, PONEC už dávno nestačí, a tak sníme o další vizi, Domu tance o 200 metrů výš s veškerým zázemím, tedy i zkušebnami, rehabilitací, co-working space atd.“
PONEC jako umělecký prostor
PONEC se jako zcela nový druh uměleckého prostoru poprvé otevřel divákům po důkladné rekonstrukci v roce 2001. Tato nová scéna určená především pro prezentaci současného tance, zaplnila jedno z chybějících míst na divadelní mapě hlavního města a celé ČR. PONEC se stal důležitým místem pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a dalších inspirativních přesahů k jiným žánrům, alternativám a scénickým technologiím, které byly a jsou generovány současným uměním. Jeho inovativní přístup spočívá nejen v moderních vlastnostech divadelního, resp. tanečního sálu (black box s odpruženou podlahou), ale především v obsahu, tedy dramaturgii.
PONEC nemá a nechce mít vlastní soubor, jeho program je utvářen pestrou řadou malých i větších, domácích i mezinárodních projektů a tanečních inscenací aktuálního charakteru. Je místem, kde se koncentruje zájem odborné i laické veřejnosti – konají se zde nejen představení, ale i odborné semináře, konference, diskuse, tvůrčí rezidence, otevřené lekce a workshopy. Divadlo zároveň zásadně ovlivňuje rozvoj lokality dolního Žižkova. Celoročně uvádí PONEC inscenace tuzemských i zahraničních umělců. Ročně se zde odehraje na 200 akcí. Je členem sítě evropských tanečních domů EDN – European Dancehouse Network – a je aktivní i v řadě dalších projektů a networků za podpory programu Kreativní Evropa.
Historie budovy
Budova divadla byla postavena v roce 1888 strojírenským podnikatelem Rudolfem Stabenowem jako tovární hala – válcovna a drátovna na místě, kterému se říkalo Šibeniční vrch tedy Galgen Berg nebo také „Totentanz Berg“. Svým názvem divadlo navázalo na Františka Ponce, který v objektu od roku 1910 provozoval jeden z prvních biografů v Čechách, Poncův Royal Bioskop. Po 10 letech se provozu ujala obec Žižkov a kino v roce 1929 přejmenovala na Městské bio Žižkov. V roce 1946 bylo kino na počest svého zakladatele znovu přejmenováno na Bio Ponec. Promítalo se zde až do roku 1968. Pak byl objekt využíván Filmovým podnikem hlavního města Prahy jako skladiště, budova chátrala. V roce 1997 vypsala Městská část Praha 3 veřejnou soutěž na kulturní využití tohoto objektu. Ve výběrovém řízení na jeho dlouhodobý pronájem jej v roce 1998 přidělila neziskové organizaci Tanec Praha. Proběhla náročná, tři roky trvající rekonstrukce a 10. 9. 2001 zde začal Tanec Praha provozovat PONEC – divadlo pro tanec.
Zdroj: Tanec Praha z.ú.
PONEC zahájí svou 20. sezonu
PONEC – divadlo pro tanec otevírá 16. září 2020 ve 20 hodin jubilejní 20. sezonu. Toto výročí si divadlo poprvé připomene večerem, kterým bude provázet Daniela Voráčková. Diváci se mohou těšit na setkání s umělci a ukázky z plánovaných premiér, videomapping či letmé nahlédnutí do historie PONCE a jeho okolí. Program zakončí koncert kapely Zrní. Dvacátá sezona se ponese v duchu svobody objevování, názorů, vizí a divákům nabídne vedle řady repríz i nová díla např. Michala Záhory, tria Sabina Bočková, Johana Pocková a Inga Zotova-Mikshina, tYhle / Marie Gourdain, Věrky Ondrašíkové či Andrey Miltnerové aj. Více na www.divadloponec.cz.
zprávy
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Chci školu otevřít, aby se za mnou studenti nebáli přijít. Nejmladší česká generace je velmi křehká, říká Pamela Morávková
rozhovory -
Jiří Kylián dnes obdržel Řád Bílého lva
zprávy -
Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace
kritiky -
V Ostravě se současnému tanci daří. Radost z něj zažívají tanečníci i diváci
recenze -
Brečela jsem, ale stálo to za to. Arthur Pita ve mně objevil nový odstín ženskosti, který jsem do té doby nepoznala, říká Klára Jelínková, laureátka Thálie 2024
rozhovory
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 7 dny
Petr K.
Překvapuje mě, že moderátorka i hostka se pustily do tématu "balet a rovnost", ale až ostentativně přehlížely snad…Čechová o genderu v baletu: Muži jsou za prince, v kolektivech vzniká divná dynamika
před 10 dny
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
před 10 dny
Baletoman
Tak jestli jste viděl Louskáčka jako krasobruslařskou show, tak jste hlavně vůbec neviděl balet, takže to moc nevypovídá…Louskáček – Kouzelný příběh – Půvabný, hravý, ale i strašidelný spektákl v Olomouci
před 12 dny
Milan Podolec
Na "Louskáčkovi" jsem byl v Pardubicích dne 11. 11. 2024, děti po chvíli začaly odcházet a přiznám se, že i mně se…Louskáček – Kouzelný příběh – Půvabný, hravý, ale i strašidelný spektákl v Olomouci
před 24 dny
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace