Odpověď na dopis umělecké ředitelky Pražského komorního baletu Mgr. Lindy Svidró

Pavel Knolle. Zdroj Wikipedie.

Vážená paní ředitelko,

milá Lindo.

Děkuji za Tvou reakci a za Tvůj názor na situaci, kterou jsme v Laterně magice v souvislosti s její reorganizací a s novou uměleckou koncepcí řešili.

Ve svém dopise vzpomínáš úspěšnou reorganizaci uměleckého souboru baletu v Jihočeském divadle a to, jak jsme se na ní obě podílely. Ano, tenkrát jsme to zvládli a pomohli posunout taneční umění v Českých Budějovicích dál. Tehdy jsem velmi úzce spolupracovala s ředitelem Jiřím Šestákem, společně jsme pozici uměleckého šéfa baletu, celou uměleckou správu a soubor tanečníků proměňovali. Podařilo se nám nakonec vytvořit silnou podporu pro tento záměr. A to jak uvnitř divadla, tak na veřejnosti. Během jediné divadelní sezony došlo ke kompletní repertoárové a významné personální obměně, přičemž členem nového vedení jsi se stala i Ty.

Souhlasím s Tebou, že divadlo je o lidech. Ale nemohu než pokračovat, že divadlo je také především týmová práce, při které musí všichni dostat ze sebe to nejlepší.  Každý umělec přece ví, nebo by měl vědět, že si dlouhodobě nevystačí se schopnostmi, které měl na začátku své profesní dráhy. Stagnace  v každém uměleckém souboru může časem vést k nekvalitní produkci, která může dostat soubor na úroveň, ze které se jen těžko vrací zpět. O rozvoji souboru ani nemluvě.  Proto je třeba, podle mého názoru, neustále hledat nové cesty, vyvíjet a zlepšovat činnost Laterny magiky a uchovat, jak Ty říkáš, naše společné dědictví.

Ano, učila jsem se u významného divadelního manažera a všechny nabyté zkušenosti, znalosti a práci s lidmi jsem si s sebou přinesla do Prahy. I to, že divadlo je pro mě inspirativní, kreativní a inovativní prostor a mým/naším úkolem je zajištovat mu dostatečné podmínky pro jeho rozvoj.

Trochu mě tedy překvapují Tvé postoje k mé práci. Budiž, je to Tvůj pohled. Nicméně z toho, co jsem si přečetla je zřejmé, že vyvozuješ závěry, aniž bys znala všechny souvislosti, které vedení ND, a tedy i  mě, vedly k rozhodnutí oslovit ke spolupráci s Laternou magikou nového uměleckého šéfa a zároveň se rozloučit s jejím dosavadním dlouholetým pracovníkem, vedoucím uměleckého souboru Laterny magiky a baletním mistrem panem Pavlem Knollem.

Nemohu ani přijmout Tvůj názor, že jsem „sebrala vítr z plachet Laterně magice“, že nerespektuji její historii a že lidé, kteří v ní pracují, pro mě nic neznamenají. Naopak. Na Laternu magiku pohlížím s úctou – k jejímu zakladateli a k významným tvůrcům a všem, kteří ji udržovali na celosvětové úrovni řadu let. Její kreativní scénografická řešení udávala celosvětové divadelní trendy. A velmi dobře tato řešení fungovala s tanečním žánrem. S odchodem těchto geniálních tvůrců (Josef Svoboda, Alfréd Radok, Evald Schorm, Jean-Pierre Aviotte) inovativnost z nových produkcí postupně mizela. Novinkou po roce 2010 bylo využití principů real time tracking  v inscenaci Braňo Mazúcha Antikódy. Inscenace Cube byla potenciálem, jak zkoumat Laternu jako místo nebo prostor iluzí. Spojení s činoherními režiséry nepřineslo očekávaný efekt a poslední inscenace Laterny magiky využívají standardní jevištní technologie a kombinují projekci s tancem. Divadelní svět je už ale dál! Po návratu Laterny magiky zpět pod Národní divadlo v roce 2010 to jistě nebylo jednoduché. Došlo k redukci uměleckého souboru a rozpočtu. Tehdejší umělecký šéf LM Zdeněk Prokeš hledal s tehdejším ředitelem ND Ondřejem Černým možnosti jejího fungování v kolosu vícesouborového divadla. Laterna bojovala s návštěvností, krizí identity a v rámci divadelní konkurence jen stěží obstávala.

Nový impulz Laterně magice se stávající vedení ND pokusilo dát vyhlášením opencall výzvy na nového uměleckého šéfa (po rozhodnutí pana Prokeše odejít do důchodu) v roce 2017. Této otevřené výzvy ses rovněž zúčastnila, stejně jako Pavel Knolle. Komisi bohužel žádný ze zúčastněných svou koncepcí nepřesvědčil o tom,  že by mohl navázat na významnou tradici Laterny. Po neúspěchu najít vhodného kandidáta na post uměleckého šéfa Laterny magiky se komise rozhodla, že pokud se časem ukáže vhodný kandidát, bude osloven přímo. A tak se stalo v létě letošního roku.

V osobě Radima Vizváryho se podařilo najít světově proslulého tvůrce, za kterým stojí dvacetiletá profesionální umělecká dráha. Při své tvorbě pracuje mezioborově. Má opakovanou zkušenost s režií v Opeře ND, je vyhledávaným choreografem a pedagogem.

Chápu, že odchody z pracovních pozic nejsou jednoduché, zvlášť v Národním divadle. Pro zdravý divadelní organismus je přirozená obměna naprosto nezbytná.

Považuji za přinejmenším nerozvážné označit rozhodnutí o organizační změně v souboru Laterny magiky za nečestné a unáhlené. Situace v tomto souboru vyžadovala změnu již od doby odchodu pana Prokeše, proto již na konci divadelních prázdnin 2020 bylo panu Pavlu Knollemu sděleno, že do Laterny magiky přijde na neobsazené místo nový umělecký šéf. A zároveň mu bylo oznámeno, že s ním od nového roku 2021 nebudeme v Laterně magice spolupracovat.  Snažili jsme se najít panu Knollemu v rámci Národního divadla jinou vhodnou práci, a to právě s  ohledem na jeho letité zkušenosti s provozem a plánováním činnosti uměleckého souboru. Nabídli jsme  mu  místo vedoucího baletního souboru Opery ND a SO, které zůstalo, po zesnulé Evě Horákové, neobsazené. Pan Pavel Knolle této nabídky nevyužil. S přihlédnutím k této skutečnosti jistě nelze označit rozhodnutí zaměstnavatele vůči panu Pavlu Knollemu za nečestné. 

Věřím, že nastupující umělecký šéf dá Laterně magice nový směr a přeskupí pracovní činnosti ve svém nejužším týmu tak, aby Laterna magika nadále bez problémů provozně fungovala, zejména v kontextu nových uměleckých záměrů.  Zájem jednotlivce přece nemůže být na úkor celku.