Novou sezonu v divadle PONEC otevře 5. září a 6. září Orchestr BERG a Eli a kol. premiérou hudebně-taneční inscenace Stále stejný příběh. Autorky, choreografka Mirka Eliášová a hudební skladatelka Jana Vöröšová, se inspirovaly dávnou inuitskou legendou. Hlavním tématem jsou člověk a příroda, a proto se v inscenaci přednostně využívají „recykláty“. Druhou zářijovou tuzemskou premiérou bude 30. září triptych Together Alone ukrajinské umělkyně Yany Reutové, který už má za sebou úspěšné uvedení na Kilowatt festivalu v italské Cortoně.
11. září se rozjedou pravidelné taneční dílny pro teenagery pod vedením zkušených lektorů – Současný tanec pro teens. A ve dnech následujících pak dostanou prostor další otevřené lekce pro veřejnost: Dance Well – ozdravná síla tance pro všechny, bez ohledu na věk a pohybové omezení, lekce jsou vhodné nejen pro lidi, kterým do života vstoupila Parkinsonova choroba; Pohybově-hlasové dílny pro starší a seniory; Contemporary dance pro každého, kdo se nebojí vyzkoušet něco nového; Dílny pro děti vedené umělci z Ukrajiny a Tanec školám.
Součástí zahájení sezony je například také Neényi – smyslové představení pro batolata, rodiče, prarodiče i nerodiče v podání spolku Ostružina, které v repertoáru reprezentuje aktivitu přístupnou již těm nejmenším. PONEC je pravidelně součástí větších komunitních akcí. V zahajovacím programu jsou proto zařazeny také taneční události v Krenovce v rámci oblíbené sousedské slavnosti Zažít město jinak – Stories Věry Ondrašíkové a PRIMA session Viktora Černického.
Atraktivními tituly je naplněn i další zářijový program. Nechybí četnými cenami ověnčená audiovizuální inscenace Věry Ondrašíkové & Kolektivu s názvem GUIDE. Ani performance-dialog Zero etc., která je vhodná pro děti od osmi let a tentokrát bude doplněná hernou Cécile Da Costy, či dvě představení F*cking Beautiful Spring. Inscenace kolektivu Spitfire Company je inspirována nekonečným posloucháním oratoria El Niňo amerického skladatele Johna Adamse, rapových veršů Kae Tempest a hudebního rituálu skupiny Shortparis z petrohradského undergroundu.
Zdroj: divadlo PONEC
Hana Polanská
Je škoda, že v článku není uvedeno, kdo za tím štěstím, že máme Hamiltona (a nejen jeho, ale i další dědice a ikony…Jakákoli jedinečnost. Julyen Hamilton zase v Praze