Der Lauf. Foto: Natalia Ogloszka
Belgická dvojice performerů Les Vélocimanes Associés navodí až surrealistickou atmosféru připomínající snímky Davida Lynche a obrazy Reného Magritta. V překvapivém a podmanivém představení Der Lauf se žonglér s kýblem na hlavě naslepo vrhá do série existenciálních pokusů, jež ho vedou neznámým směrem. V cestě mu však stojí jeho dvojník. Naštěstí má diváky, kteří ho v jeho misi doprovázejí, a tak nic nebrání hladkému průběhu věcí… Pokud nerozhodnou jinak.
Tvůrci se nechali inspirovat komickým experimentálním filmem švýcarských umělců Petera Fischliho a Davida Weisse, kteří ve snímku The Way Things Go z roku 1987 natočili sérii pohybujících se objektů ve skladišti. Během třiceti minut se dějí nepředvídatelné věci – výbuchy, kolapsy nebo požár. Skladiště se stává dějištěm řady podivných a zcela náhodných událostí, takovým skutečným divadlem bez herců. Jakých všech podivností se dočkají diváci Cirkopolisu, se ukáže 12. a 13. února v prostorách současného Divadla Archa, ve kterých se festival uskuteční poprvé.
Roman Škadra je slovenský cirkusový umělec žijící dlouhodobě v Berlíně. Ve své práci si pohrává s motivem absurdity a intenzivního fyzického výkonu a využívá různé techniky ke zkoumání vztahu mezi tělem a objektem. Ve světové premiéře projektu Girevik manipuluje stylově oblečený muž s třiceti železnými kettlebelly. Bojuje se svou neobratností a každým pohybem přetváří své tělo do zcela nové podoby. Výsledkem jeho hry je křehká, nikdy nekončící kompozice, která symbolizuje vypětí a kolaps. Škadra tak zpochybňuje klasickou hypermaskulinní auru vytvořenou kolem kettlebellů a místo fyzické námahy v ní hledá alternativní poetiku.
Strhují a nápaditou multimediální ukázku boje mezi lidstvem a technikou svedou nizozemští Post uit Hessdalen. Performance Man Strikes Back je bubenicko-žonglérským koncertem lidí a robotů pro lidi a roboty od šesti let, ve kterém si žonglér pohrává s gumovými míčky a odráží je od pěti dřevěných trojúhelníků. Jeho rytmus určuje hudebník Frederik Meulyzer hrou na bubny. Dohromady komponují výtvarně-harmonickou a působivou síť linek, kterou tvoří skákající míčky. Výsledná choreografie závisí na žonglérově přesnosti, síle i na rychlosti reakcí bubeníka.
Tvorba vlámského kolektivu tří tanečních akrobatů Sinking Sideways se vyznačuje výraznou choreografičností. V hypnotickém a vysoce precizním akrobatickém představení Cécile se pohybují v pevně stanoveném systému pohybů a zkoumají rozmanité možnosti jednoho jediného opakujícího se vzorce – nekonečné smyčky. Tváří v tvář jeden druhému zdolávají v přesně vytyčeném prostoru vlastní fyzickou mechaniku, vzájemnou provázanost a usilují o soudržnost ve věčném proudu pohybů.
Festival již jedenáctým rokem pořádá CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus společně s Palácem Akropolis.
Zdroj: Adéla Brabcová, divadlo.cz
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?