Zdroj: Palác Akropolis
V okolní krajině dřímá jakési vědomí… k vědomí ji probralo to, že se na ni někdo dívá, že ji někdo navštívil, oceňuje ji, potřebuje ji. Choreografická esej Pěny je místem pro zjemnění smyslů a jejich zostření prostřednictvím tance, hudby a světla. Skrze jejich neustále a konstantní proměny. Pěny jsou časoprostorem pro introspektivní nahlédnutí do sebe sama. Pěny jsou cestou k zastavení nad krásou obyčejnosti. Skoroobyčejnosti.
Ke vzniku inscenace tvůrce vedla lhostejnost dnešní společnosti. ,,Nějak jsme se naučili být lhostejní k událostem, které se dějí, ale není to udržitelný způsob života. V naší choreografické eseji se zaměřujeme na citlivost jako na cestu."
Zdroj: Palác Akropolis
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace