Tereza Cigánková.
Louskáčkovi jistě nemůžeme upřít uměleckou hodnotu ani osobité kouzlo. Ostatně kdo by nechtěl na chvíli podlehnout magické atmosféře cukrovím provoněné vánoční noci, kdy se plní ta nejtajnější přání. I zapřisáhlý cynik by polevil. Zásluhu na oblibě baletu má bezesporu hudba Petra Iljiče Čajkovského (která byla v počátcích dokonce úspěšnější než choreografie Maria Petipy a Lva Ivanova) a – přiznejme si to – i ne příliš komplikovaný příběh. Jenomže Louskáček není jen kouzelným snem, ale pro divadla především sázkou na jistotu – beznadějně vyprodaná hlediště budiž toho důkazem. Pro řadu diváků totiž Vánoce představují jedinou příležitost v roce, kdy vyrazí do stánku kultury a odškrtnou si Louskáčka jako další položku na svátečním „to-do listu“.
Opravdu ale Louskáčkem výčet vánočních baletů končí? Když se zvládneme prokopat hromadou tradičních i ultramoderních variací na Klárku v Cukrovém království, pár inscenací inspirovaných vánoční dobou přece jen najdeme, ať už je to zpracování známé Dickensovy Vánoční koledy nebo příběh o dívence se sirkami z pera Hanse Christiana Andersena. Jejich popularita se ale s tou louskáčkovskou srovnat nedá. A to se ještě stále pohybujeme ve vodách klasického či neoklasického tance. Inscenace současného tance, které by se věnovaly výše zmíněným tématům, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Jsou snad Vánoce pro autory z tohoto žánru málo zajímavým materiálem?
V každém případě se zdá, že Louskáček se stal jakýmsi vánočním klišé, nebo dokonce relikvií, se kterou se nedá nebo ani nemá hýbat. A proč taky, když funguje tak spolehlivě. Jenomže i pohled na samotné Vánoce se začíná měnit. Pídíme se po smyslu tradic, po hloubce náboženského sdělení, snažíme se odbourat stereotyp i tlak, který mnohdy víc ubližuje, než pomáhá. A rozhodně to neznamená, že chceme Vánoce zrušit nebo zapomenout. I Louskáček by si tak zasloužil čerstvý pohled a protiváhu v podobě tanečních děl, která Vánoce nazírají jinak. Abychom se ho jednou přece jen nepřejedli, jako se to může stát i s tím nejlepším vánočním cukrovím.
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?