Mud – Pokání Markéty Vacovské
V alternativním (a zároveň i oficiálním) prostoru Studia hrdinů se konala sólová performance tanečnice a performerky Markéty Vacovské, jedné ze stěžejních osobností Spitfire Company, která se obzvláště zviditelnila v inscenaci Last Step Before the Fall. Vzhledem k tomu, že se performance trochu přesouvá po prostorách Studia hrdinů, má i lehký charakter site-specific.
Název Mud přeložen do češtiny (pokud nejde o nějakou šifru) by byl „bahno“. Jelikož tu ale žádné není, vede nás to k domněnce, že je tu míněno bahno, které se usadilo v jemných orgánech emocí, myšlenek. Tato domněnka je posilována smutkem, který zahaluje drobnou tanečnici. Z jejího díla silně vystupuje dojem, že jde o jakési pokání.
Tanečnici dlouho po zahájení představení nevidíme; poustevničí uvnitř velikého kokonu ze zlatého staniolu, který se povaluje na konci nízkého pódia, připomínajícího módní molo. Hromada falešného zlata se převaluje tam a sem a nemůže se rozrodit. Roste poté mysticky do výšky, a když je krabaté falešné zlato vztyčeno, spatříte ve škvíře bledou tvář Blahoslavené Markéty Vacovské. Při úpatí sloupce falešného zlata opatrně vykouknou provinilá chodidla a nedůvěřivě zkoumají podlahu pod sebou.
Střih. Děj se přenese na jeviště. V hodně potemnělé atmosféře má jeviště charakter prostoru, odkud se někdo právě odstěhoval nebo kam se někdo právě stěhovat chystá. Je to prostředí nevlídné, osvětlené chladným svitem poblikávajících neonových trubic. Performerku vidíme nezřetelně, její cíle jsou nečitelné. Skrývá se v přítmí – tak jak se u řeckých filosofů „příroda (přirozenost) ráda skrývá“. Performerka se také ráda skrývá – v lesku zlata, v „bahně“, skrývá se i za fyzickou obnažeností. Tam na jevišti, v jeho troskách, vykonává záhadné práce, záhadné pohyby, provozuje praktickou magii. Ó, ona není Blahoslavená, ona je Vypuzená. Musí činit za nás všechny pokání, pokud …pokud nemá nastat konec všech věcí… 
Psáno z představení 6. června 2018, Studio hrdinů, Praha.
Mud
Koncepce a kostým: Zuzana Formánková, Ondřej Kinský, Jan Horák
Dramaturgicko-režijní spolupráce: Jan Horák
Choreografie a interpretace: Markéta Vacovská
Light design: Petr Pufler
Hudba: Dominik Gajarský
Premiéra: 6. 6. 2018
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace