Amadeus MozArt – Tříchodové mozartovské menu

AmadeusMozArt (Arthur Abram a zleva Emilia Vuorio, Jaime Montero, Emily Stewart, Peter Lerant, Kristýna Kmentová). Foto Ctibor Bachratý.

Autor Josef Bartoš

Šéf baletu brněnského Národního divadla Mário Radačovský poskytl třem vybraným tanečníkům svého souboru prostor pro vytvoření autorských choreografií. Vznikla tak nová premiéra Amadeus MozArt, v níž prezentují svá díla Uladzimir Ivanou, Dan Datcu a Carolina Isach. Jak název nového komponovaného večera napovídá, ústředním motivem se stala osobnost slavného hudebního genia, který sám v Redutě téměř před 300 lety vystupoval. 

Uladzimir Ivanou si jako jediný zvolil skutečný příběh z Mozartova života, a to rozpor mezi mladým Amadeem a jeho otcem Leopoldem kvůli manželství s Constanzou. Jeho práce nazvaná Metanoia je přísně narativní, na jevišti se objeví všechny tři postavy a doprovodný sbor tanečníků jako symbol pro tehdejší mladou rozvernou společnost. Choreografova doslovnost ne vždy kusu svědčí, taneční scény děj neposouvají, ale jsou mnohdy pouhými kudrlinkami celé taneční skladby (stejně jako v klasicistní hudební formě). Zejména v případě sboru tento fakt příliš bije do očí, variace jsou téměř totožné po celou dobu a bez artikulovaných myšlenek. To je také důvod, proč ústřední drama – rozpor mezi synem a otcem – vyznívá povrchně. Choreograf jej často ztvárňuje pomocí herecké akce, té však chybí důvěryhodnost; nepomáhají ani patetické výrazy protagonistů akcentující šílené utrpení. Kéž by ho ve věrohodné verzi měli tanečníci i v tělech. Pozoruhodný je nicméně interpretační výkon Martina Segeťi v roli Amadea, kterému poloha rozverného mladíka na jedné straně a kajícího se syna na druhé beze zbytku sedla.

Rumunský rodák Dan Datcu pojal téma zeširoka a ve svém kusu Opus Amadei se inspiruje mozartovským fenoménem jako takovým. Vznikla tak pozoruhodná kompozice, jež je odrazem jeho myšlenek a představ o životě i tvorbě skladatele. I zde se objevují dvě hlavní postavy – žena v bílé paruce v rokokových šatech a muž v černém obleku. Sekunduje jim taneční sbor v černobílých kostýmech s černě zvýrazněným obočím a bílou čárou přes celý obličej. Choreografova síla se projevuje zejména v tvorbě sborových scén, nejpoutavější jsou tři závěrečné duety: smíšený, čistě mužský a čistě ženský. I přes značnou technickou obtížnost pohybového materiálu je patrná absolutní synergie mezi interprety, která je pohlazením na duši. Obzvláště brilantní výkon podávají Ivona Jeličová a Arthur Abram. Domnívám se, že o tomto tvůrci ještě uslyšíme.

Závěr večera patřil španělské tanečnici a nyní i choreografce Carolině Isach. Její dílo nazvané Solipsistic odkazuje na stejnojmenný filosofický směr představující „krajní formu subjektivismu založenou na myšlence, že existuje pouze moje vědomí a nic jiného,“ jak vysvětluje autorka v programu. V této novince se objevují konkrétní postavy jako například Krása, Láska, Podvědomí nebo Hudba, avšak jinak se jedná spíše o abstraktní, stěží uchopitelnou skladbu. Problém vidím zejména ve zcela emočně prázdných, efektních tanečních variacích s „typicky baletním“ úsměvem na tvářích interpretů. Jednotlivé taneční party působí těžkopádně, a to zejména v částech, kdy muži „nosí“ ženy. Chybí hlavně pohybová návaznost a průchodnost. Poskytnout mladým tanečníkům prostor pro vlastní tvorbu je doslova k nezaplacení. Nabízí se však otázka, jak vybírat ty, kterým šéf souboru onu příležitost umožní. Domnívám se, že členství v samotném souboru a zájem nestačí. Ti mají možnost zúčastnit se Choreografického ateliéru coby platformy pro choreografické experimenty začátečníků. Pro plnohodnotnou premiéru našeho druhého největšího baletního tělesa by však měl být výběr pečlivější, možností by bylo i vypsání konkurzu. Vždyť mnoho mladých choreografů by za podobnou příležitost bylo vděčných.  

Psáno z představení 5. června 2018, divadlo Reduta, Brno.  

Amadeus MozArt Metanoia
Choreografie: Uladzimir Ivanou
Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart
Scéna: David Janošek, Lukáš Veselý
Kostýmy: David Janošek
Hudební spolupráce: Petr Duchalík
Premiéra: 23. 5. 2018

Opus Amadei
Choreografie, scéna: Dan Datcu
Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart, Giovanni Battista Pergolesi, Adam Sojka
Kostýmy: Dan Datcu, Michaela Savovová
Premiéra: 23. 5. 2018

Solipsistic
Choreografie, scéna: Carolina Isach
Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart, José Mora
Hudební spolupráce: Petr Duchalík
Kostýmy: Carolina Isach, Michaela Savovová
Premiéra: 23. 5. 2018