Rozhovor s Igorem Vejsadou: O současném směřování Pražského komorního baletu

Igor Vejsada, Foto: Lucie Zendlová - Art DOT Studio

Stal se dále jedinečným a vnitřně senzitivním interpretem hlavní role v Pololáníkově Pierotovi a v neposlední řadě ztvárnil originálně cítěnou hlavní roli v díle Bohuslava Martinů Toccata e Due Canzoni. Vytvořil jsem na tuto nádhernou hudbu taneční příběh inspirovaný životem skladatele. Igor mi až nyní na Nové scéně prozradil, že právě díky této inscenaci byl angažován do mezinárodně proslulého maďarského souboru Ivána Markóa do Győru. Další významná kapitola naší spolupráce se týká roku 1987, kdy jsem Igora pozval do mého nově vzniklého příležitostného souboru sólistů Baletu deseti, který měl světovou premiéru na Berner Tanztage ve Švýcarsku. Pak jsme se několikrát setkali při mých choreografických hostováních v ostravském baletu i opeře.

Nyní k tématu rozhovoru pro Taneční aktuality… Jakou funkci v PKB zastáváš?
Od poloviny března 2016 zde působím jako baletní mistr pověřený uměleckým vedením souboru. Jinak zůstává řízení společnosti ve stejném složení: ředitelkou je od roku 2007 Mgr. Ladislava Jandová, Mgr. Kateřina Dedková-Franková je asistentkou a odbornou garantkou repertoáru Mistra Pavla Šmoka. Nemohu opomenout zakladatele neziskové společnosti Balet Praha, o. p. s., mecenáše a filantropa JUDr. Ivana Dunovského, který od prof. Pavla Šmoka a Jiřího Opěly po roce 2007 získal vlastnická práva k PKB a společně s Mgr. Ladislavou Jandovou převzal také společenskou a finanční odpovědnost za umělecký soubor, který je bezpochyby rodinným stříbrem české kultury. PKB v období let 2003–2007 působil pod Státní operou Praha a nebylo to šťastné období, neboť došlo ke ztrátě tvůrčí identity souboru. Na základě dohody Pavla Šmoka s Ivanem Dunovským a Laďkou Jandovou se PKB stal opět nezávislým tělesem. Umělecké vedení PKB tehdy převzala Lucie Holánková.

Jak je to s uměleckým vedoucím PKB do budoucna?
Koncepce PKB se v současné době vytváří a je ještě předčasné o ní hovořit. Mohu jen prozradit, že významnou roli v ní má hrát současný šéf baletu Národního divadla Petr Zuska. O jeho angažmá od září 2017 vedení PKB aktuálně vyjednává.  

Jaké máš vize? K jakým metám chcete soubor dotáhnout?
To není dotaz, na který mohu jednoznačně odpovědět. Zejména se musí postupovat krok po kroku. Žádný spěch. Jako baletní mistr je mou povinností pečovat o profesionální úroveň interpretů. Již proběhl konkurz a úspěšní adepti soubor prozatím rozšíří na deset stálých členů a dva až čtyři externí spolupracovníky. Perspektivně je naším cílem stabilizovat PKB jako minimálně dvanáctičlenný soubor. Bohužel bez státní finanční podpory MK ČR a podpory Magistrátu hl. m. Prahy to není možné. PKB je po baletu ND druhým největším zaměstnavatelem v oboru tance a baletu v Praze (co se stálých angažmá týče) a do stávajícího grantového systému MK ČR a hlavního města Prahy systémově absolutně nezapadá. V současné době vedení PKB v této věci vyjednává transparentní způsob financování. Co se týká uměleckých cílů, stěžejním principem je držet se uměleckého odkazu Pavla Šmoka a samozřejmě pokračovat, stejně jako on, v nových trendech pohybového divadla.

Je chvályhodné, že chceš pokračovat v cestě, kterou nastolil Mistr Pavel Šmok, ale zajímá mne, jak chceš takový nelehký úkol zvládnout?
Důležité je, aby byla vystavěna promyšlená dramaturgie večerů. Víš, soubor bylo Šmokovo dítě a každý lidský tvor se má hýčkat, opečovávat, učit ho a ukazovat mu cestu k novým perspektivám. Tuto Mistrovu představu realizovat není věru lehké, ale bez ní by se ztratila kontinuita tvorby PKB.

Budete tedy uvádět původní choreografickou tvorbu Pavla Šmoka?
Ano, ale ze souboru se nesmí stát Šmokovo muzeum. To by si sám jistě nepřál. Osobně mám velký respekt k jeho dílu, ale jako on sám byl novátorem, nesmí se vývoj PKB zastavit.

S kým chceš spolupracovat?
S umělci, kteří si zaslouží se souborem s více než padesátiletou historií spolupracovat. O koho se jedná? Nemohu všechny tajné dramaturgické plány prozrazovat dopředu, ale jistě bych rád požádal Jiřího Kyliána.

Máš dlouholetou praxi šéfa ostravského baletu. Nyní se jedná o zcela jiný typ souboru. Myslíš si, že jde získané zkušenosti v PKB využít? …a jak?
Určitě ano, protože všechny umělecké zkušenosti lze v praxi aplikovat, jen záleží na tom, jakým způsobem. Když jsem působil jako interpret v zahraničních tanečních souborech, měl jsem možnost zažít různé vedení souborů. Ať to bylo v Maďarsku, Izraeli, či Německu, vše záleželo na vedoucí osobnosti, na uměleckém šéfovi. Osobně vidím hlavní rozdíl, jsi-li vedoucím baletního souboru kamenného divadla, nebo samostatného nezávislého tanečního souboru, který se věnuje především současné tvorbě. Je zde jistě mnohem větší umělecká volnost, která není vázána repertoárovou politikou toho kterého divadla. Na druhou stranu je zapotřebí umět nabídnout pestrou dramaturgii pro různé věkové kategorie diváků, neboť soubor převážně hostuje mimo Prahu v regionech a v zahraničí.

Co chceš v PKB změnit?
První změnu jsem již realizoval. Od nové sezony 2016/2017 zvyšujeme počet tanečníků z osmi na deset, abychom mohli role alternovat. To dosud nebylo možné. Dále se nejedná o změnu, ale začal jsem intenzivně pracovat na zvýšení technické a výrazové úrovně interpretů.

Jak je to s financováním PKB?
To není otázka, kterou se přímo zabývám. Jsem seznámen se stavem a fungováním ekonomické situace, nicméně veškeré finanční záležitosti PKB řeší již osm let Ivan Dunovský ve spolupráci s ředitelkou společnosti Ladislavou Jandovou.

Jsi v kontaktu s bývalými členy PKB? Vím, že zdravotní stav jednoho ze zakladatelů PKB a mého kamaráda, Honzy Klára, není dobrý. Bylo by záslužné, aby po stránce sociální a lidské se na tyto osobnosti nezapomínalo.
Ano, jsem s těmito umělci v kontaktu. S Honzou Klárem je v kontaktu Kateřina Dedková-Franková. Plánujeme roční setkání bývalých emeritních členů PKB v rámci premiér či výročí souboru. Domnívám se, že taková setkání jsou prospěšná zejména pro novou generaci tanečních umělců i pro skupinu dlouholetých přátel a příznivců souboru. Souvisí to s odkazem Mistra Pavla Šmoka a vytváří to úctu k tradici.

Taneční obec se díky uvolněným hranicím naprosto změnila. Dříve se jednalo o výjimku, když byl součástí souboru cizinec. Nyní jsou všechny taneční soubory u nás mezinárodní. Jak tuto změnu vnímáš?
Z praxe vím, že tito dnešní taneční umělci, kteří jsou většinou na vysoké technické úrovni jak v klasické technice, tak v moderní, nemají většinou žádnou představu o úrovni a cílech minulých generací tuzemských baletních souborů. Proto bych rád realizoval projekt týkající se mladé a starší generace tanečních umělců. Vzájemný kontakt profesionálů různých generací by mohl být oboustranně obohacující.

Vím, že Pavel Šmok důsledně myslel na budoucnost vlastních choreografií. Existují dobové záznamy. Jak s tímto odkazem chceš pracovat?
Přál bych si, aby se jeho dílo stalo kulturním dědictvím mezinárodní taneční obce. Laďka Jandová společně s Mistrem několik let zpětně aktivně pracovali na digitalizaci jeho díla a zcela jistě budeme v uchování díla formou digitalizace pokračovat. Je proto ale nezbytné získat veřejné finance.

Pro Mistrovu tvorbu bylo charakteristické pracovat s hodnotnou hudbou českých hudebních skladatelů… Jak na tuto tradici chceš navázat?
Dramaturgie PKB s použitím české hudby v nově připravované premiéře počítá. Zejména nás oslovuje tvorba současných českých hudebních skladatelů. Velmi si vážím skutečnosti, že mám možnost spolupracovat se souborem s unikátní historií. Myslím si, že by si zasloužil mnohem větší pozornosti jak v mediálním prostoru, tak po stránce ekonomické. Soubor má veliký umělecký potenciál a bude mi velkou ctí ho nadále rozvíjet.