Představení tohoto ročníku dávalo příležitost každému z nich, aby na jevišti ukázal, co umí. A tak si Lea Chlubnová, Lucie Kovářová, Dominika Kožušníková, Jiřina Sztefková a Jakub Jursa v několika různorodých choreografiích autorek Jany Ryšlavé, Kristýny Slezákové a Miroslavy Mechelové vyzkoušeli rozličné pohybové vyjadřování, fyzické i emocionální nároky a předvedli publiku, jak se s nimi umějí vypořádat.
Úvodní choreografie Miroslavy Mechelové s názvem SvobodapouTaRizikonostAlgiepoCHopení kombinovala závěsnou akrobacii a současný tanec. Propojení těchto dost odlišných disciplín se opravdu povedlo, nejvíce asi díky hladkým a plynulým přechodům ze cvičení na šálách do tanečních kombinací a přízemních pozic, typických pro současný tanec. Nešlo tak o izolovaná akrobatická čísla, ale o delší ucelenou choreografii, ve které se artisté v okamžiku měnili na tanečníky, a naopak. Bílé kostýmy kontrastovaly s barevnými šálami a jediná černě oblečená postava záměrně narušovala bílou harmonii. V rámci této choreografie předvedli Lucie Kovářová a Jakub Jursa duet vysoko nad zemí, ve kterém vystřihli složité pozice v synchronu i nebezpečné sestupy ze šály.
Následovaly tři choreografie Jany Ryšlavé, které se studenty nacvičila v průběhu jejich studia. První z nich, Lemonade, nás přenesla do starých dob, do časů elegantních dam a dvorných pánů, ovšem s roztomilou nadsázkou. Jana Ryšlavá vycházela z kroků klasického tance, ale v kombinaci s principy contemporary dance. Druhé číslo, Run to Win, bylo variací na běžecké závody – barevné závodnické oblečky, spousta prvků up-side-down, energická hudba, troška parodie. Poslední přišla na řadu taneční skladba s názvem Zahradnická, hravá, skoková a plná květin.
Taneční čísla prokládaly medailonky jednotlivých studentů, provedené ve stylu stínohry. Za osvětleným plátnem se tanečnice nebo tanečník převlékali na další výstup, nebo naopak z tréninkového oblečení do civilu, a přitom zněla sálem jejich vlastní slova o tom, proč se na školu přihlásili, jaký je jejich každodenní program, co je baví – nebo naopak otravuje – a jak si představují budoucí kariéru. O doprovodné slovo (nejen) k těmto medailonkům se postaral Radek Melša.
V závěru koncertu se ke slovu dostaly i další taneční žánry, protože většina maturantů kromě cvičení ve škole působí i v tanečních klubech nebo skupinách. V Tančírně připravené Kristýnou Slezákovou a Evou Vajsovou se sice objevil současný tanec, ale mísil se s latinskoamerickými tanci, street dance, lidovým tancem a rovněž swingem. Právě Tančírna byla nenásilnou a zábavnou formou představení všech pohybových stylů, které dovedou studenti předvést, navíc se skvělým doprovodem skupiny Jazz Cake.
Nezbývá než dodat, že za maturitním představením byl vidět kus tvrdé práce, náročné přípravy, ale především pozitivní energie, která se přenesla také do publika, a vystupující i diváci mohli odcházet s úsměvem.
Psáno z představení 5. března 2015 v sále Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia Ostrava.
Exit - maturitní představení studentů tanečního gymnázia 4.G
Režie: F. Horvát
Průvodní slovo: Radek Melša
STRACH
Choreografie: Miroslava Mechelová
Hudba: René Dupré, Benoit Jutras
Lemonade
Choreografie: Jana Ryšlavá
Hudba: Coco Rosie
Run to Win
Choreografie: Jana Ryšlavá
Hudba: Woodkit
Zahradnická
Choreografie: Jana Ryšlavá
Hudba: Habanot Nechama
Tančírna
Choroegrafie: Kristýna Slezáková, Eva Vajsová
Hudba: výběr z populární hudba, The JazzCake
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?