MOVE fest Ostrava: Zahájení Lovecké sezony

Zazněly slavnostní fanfáry, zatroubily lesní rohy a unikátní ostravský festival tance, cirkusu a fyzického divadla MOVE fest odvážně skočil do víru svého druhého ročníku, jehož hlavním tématem a leitmotivem se stal lov. Ten se promítá do všech aspektů festivalového dění – lov je jakýmsi spojujícím prvkem všech představení, symbolem festivalu se staly zvířecí trofeje (ochránci zvířat se nemusí děsit – jsou papírové, ale filigránsky vyrobené), návštěvníci si mohou nechat do loveckého lístku zaznamenat své kořisti, a získat tak nejrůznější výhody a slevy. MOVE fest má svou základnu v Kulturním centru Cooltour Ostrava, ale dosáhne i na další místa moravskoslezské metropole. 

Hunting season. Foto: Petr Kiška.

Hunting season. Foto: Petr Kiška.

První den MOVE festu odstartoval dopoledním workshopem výborného slovenského tanečníka a choreografa Dana Račka. Ten se ve svém pohybovém slovníku zaměřuje mimo jiné na obrácené polohy těla, tzv. upside-down prvky, fyzikální podstatu pohybu a možnosti využití přirozených drah a sil v tanci. Taneční studio v Cooltouru téměř praskalo ve švech a atmosféra workshopu byla pozitivní, živá, inspirativní a plná energie, jako ostatně vždy na Račkových lekcích.

Workshop Dana Račka. Foto: Petr Kiška.

Program pokračoval v odpoledních hodinách přednáškou Kláry Hajdinové, tanečnice, herečky a akrobatky, o životě a budování umělecké kariéry v Austrálii a Novém Zélandu. Zahraniční pobyt spojený s hledáním inspirace a nových možností uměleckého seberozvoje se neobešel bez potíží, přinesl ale neopakovatelné zážitky. Své vyprávění ilustrovala Hajdinová prezentací s fotografiemi míst, která navštívila.

Večer následovalo představení Hunting season choreografa Milana Tomášika. Hunting season – název, který může skrývat cokoli: lov, tajemství, zvíře, násilí, touhu. Skutečně mezinárodní představení přivezl do Ostravy slovenský choreograf Milan Tomášik, který si vybíral umělce pro tento projekt velmi pečlivě, musel pak ale slovinské a italské tanečníky z různých škol a souborů zkoordinovat a připravit na společnou práci.

V jednoduchém prostoru definovaném pouze světly rozehráli tři tanečnice a tři tanečníci pohybové variace vznikající kolem podstaty tělesného napětí. Oblečeni v jednoduchých černobílých kostýmech se performeři střídali na jevišti ve vtipných, dojemných i vážných scénách. Práce s napětím a uvolněním vytvořila z těl tanečníků jakási stvoření podobná zvířatům, mohli jsme najít analogie s animálním světem, ačkoli to nebyl prvotní záměr choreografa, jak jsme se později dozvěděli na besedě s diváky.

Trochu neurčitý začátek představení byl vyvážen sledem dobře propracovaných scén, ve kterých se projevil choreografův smysl pro humor a detail, a také improvizační schopnosti interpretů. Přesné načasování prvků a jejich spojení s hudbou vytvořily působivý efekt – téměř „zvířecí“ pohyb a doprovod inspirovaný barokní melodikou i elektronickou hudbou se totiž podařilo skloubit tak, že k sobě dokonale ladily, i když se zdály tak odlišné. Kroky zatančené unisono byly prokládány improvizovanými pasážemi, kde měli tanečníci více volnosti, stále však museli dodržovat přesný timing – můžeme zmínit například tu část choreografie, kde tanečníci synchronizovali svůj dech (který jim sloužil místo hudebního doprovodu) a v přesných odstupech, s různou dynamikou a trváním postupně vydechovali, nadechovali, syčeli. Jejich těla následovala dech a výsledek byl ohromující. V jiné ze scén jsme zase mohli vidět improvizovaný duet muže a ženy provázený komentářem (také improvizovaným!), který připomínal slovní variace sportovních spíkrů. U publika měla úspěch i zpívaná pasáž, kde se píseň prolínala se zvuky pohlavků, kopanců a facek. Celkově optimisticky, komicky a šibalsky pojatá inscenace se na konci změnila v cosi temného.  

Tančící žena zůstala jako jediný hýbající se tvor na jevišti – zbytek těl ležel bezvládně na zemi. Jak se mohli diváci dozvědět na besedě s tanečníky, která následovala hned po představení, tato žena představovala naději – ve chvílích, kdy dojde humor a nadsázka, zbývá už jen ta. Ale nejen o tom se interpreti rozpovídali na setkání s diváky – zodpovídali otázky týkající se jejich profesního života, spolupráce s Milanem Tomášikem, jejich tanečního vzdělání i osobní situace. Objasnili některá místa v právě skončené choreografii a přiblížili proces, jakým se vytvářel společný pohybový jazyk potřebný pro vznik nového kusu.

Představením Hunting season ale první den festivalu neskončil – návštěvníci se mohli přesunout do klubu Dock, kde proběhlo slavnostní zahájení festivalu a první festivalová party.   

Psáno z prvního dne MOVE Festu Ostrava, který probíhá od 21. do 24. května v kulturním centru Cooltour Ostrava.

Hunting season
Koncept a choreografie: Milan Tomášik
Umělecká spolupráce a performance: Jan Rozman, Alessandro Sollima, Milan Tomášik, Tina Valentan, Špela Vodeb, Aja Zupanec
Hudba: Vladimír Godár
Světelný design: Luka Curk
Kostýmy: Jasna Vastl
Slovenská premiéra: 11. září 2014 Stanica Žilina-Záriečie, Slovensko
Slovinská premiéra: 24. října 2014 Španski borci cultural centre, Slovinsko      

Témata článku

Daniel RačekKlára HajdinováMilan Tomášik

Kulturní centrum Cooltour

Tanec

MOVE fest

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: